To otevřel až Zamorano, který se nemýlil z penalty, nařízené za Califfův faul na střídajícího Gonzáleze. Chvíli předtím se blýskalo na druhé straně, kde obránce Dunseth otřásl svou střelou břevnem. Zamorano pak zblízka přidal druhý zásah a rozezvučel už tak hlučnou část hlediště, kde seděli chilští fanoušci.
"Není špatné být mezi nejlepší trojicí. Když se podívám do historie, tak vedle bronzu z mistrovství světa v roce 1962 je tohle největší úspěch. Navíc první mimo naší zemi," upozornil kouč Chile Nelson Acosta a vyzdvihl Zamoranovo střelecké znovuzrození. "Klidně tady mohl být místo něj někdo jiný, ty góly jsou výsledkem úsilí všech. Ale přesto právě Zamorano má obdivuhodný střelecký potenciál," dodal.
Jeho protějšek Clive Charles, původem Angličan, pochválil své svěřence, že došli tak daleko. "Ale tím tenhle tým skončil. Dál už bude muset každý hráč jít po své vlastní cestě," řekl a na otázku, proč jeho tým nenapodobil ostatní odvětví a nezískal medaili, odpověděl otázkou. "Získala snad Brazílie medaili? Lidé, kteří naše vystoupení vidí jen jako další, z něhož neplyne medaile pro Američany, by měli víc sledovat fotbal," doporučil nespokojeným fanouškům.
