"Sixten asi neměl rád své tělo. Proto se ho snažil trestat mnoha způsoby," usoudil o mnoho let později jeho krajan Gunde Svan.
Z her v letech 1956 až 1964 měl Jernberg devět medailí a vytvořil tak rekord, který překonali až Ruska Smetaninová a Nor Dählie. A při žádném ze svých olympijských startů nedoběhl hůře než pátý!
Velký tvrďák, tak švédského zrzka znali. Na národním mistrovství v Umeji závodil i s amébovou úplavicí, kvůli které ztratil 10 kilo váhy a vyzvracel každé jídlo - a o vteřinu vyhrál. Na Holmenkollenu upadl, zlomil si ruku, a přece dojel.
21 zimních her, 21 příběhůPřed letošními hrami v Soči přinese seriál MF DNES dohromady 21 příběhů, jež připomenou všechny předchozí zimní olympiády. |
Byl údajně prvním lyžařem trénujícím dvoufázově a až čtyři hodiny denně. "Soustředění nároďáku? To je dovolená v porovnání s mým běžným režimem," říkal.
Jednou v létě běžel v rámci přípravy v těžkých botách osm kilometrů do lesa, uklouzl na skále, padl na pařez a zlomil si tři žebra. Přesto doběhl na kopec, který si vytyčil za cíl, a až pak se vrátil domů.
Pocházel z rodiny s devíti dětmi. "Narodil jsem se ve staré stodole. Byli jsme, sakra, chudí jak peklo a žili pod jednou střechou s kravami." Otec Einar makal za malý peníz na stavbách železnic. Sixten od 12 let pracoval v kovárně. "Žili jsme z ruky do huby," vyprávěl. Stal se dřevorubcem, dřel se 40kilovou motorovou pilou, stahoval dřevo - a před prací i po ní provozoval své ničivé tréninky.
Když v roce 1964 kariéru ukončil, měl v nohách 30 tisíc kilometrů na běžkách - a na kontě 134 vítězství. Nezastavil se ani pak. Trénoval biatlonisty, navrhoval tratě, prodával lyže, zřizoval sportovní školy, byl politikem za Zelené.
S manželkou Kerstin, která jej stále (marně) napomínala "Přestaň už klít", měli tři syny. "Ale byl jsem špatný otec: 120 dnů v roce na cestách. A i když jsem byl doma, tak jsem, kurňa, pořád pracoval."
Říkával: "Nikdo a nic mě nezlomí." Už roku 1994 však musel na operaci věnčitých tepen, najednou jeho srdce vyčerpaly i kratší toulky v lese. V 81 letech se přidala rakovina prostaty. "Tvrdohlavost mě drží na nohou," ujišťoval. Jenže tento boj vyhrát nemohl, byť ho sváděl dlouhé tři roky.
Když zemřel, švédská televize vysílala film o Jernbergově životě. U obrazovek sedělo více než milion Švédů. Pro ně byl tím, čím pro Čechy Zátopek.
