Teď je 35letý hokejový útočník vedle brankáře Francouze nejžádanějším respondentem, a když ve středu po svém vítězném nájezdu obešel televize, rozhlas i píšící novináře, žertoval: „Člověku se celej zápas motá puk pod nohama. Pak dá jeden gól a média ho nechtěj pustit!“
Takový je: bavič, dříč, šikula - na turnaji proměnil dva ze dvou nájezdů - a také jedno z překvapivých jmen v nominaci. Trenér však tvrdí: „Má toho spoustu za sebou. Proto je tady a vrací nám to.“
Zároveň Petr Koukal postupně tvoří jeden unikátní počin. Být na olympiádě totiž v jejich rodinném klanu není nic „výjimečného“. Starší bratr Martin, běžec na lyžích, byl na hrách už čtyřikrát – zažil Nagano, Salt Lake City, Turín a ve Vancouveru se rozloučil bronzem ve štafetě.
Česko - Ruskopátek v 8.40 on-line |
„Koukal jsem na každý jeho běh. Ve Vancouveru jsem od půlky závodu stál u televize a nemohl ani sedět. Prožíval jsem to,“ vzpomíná Petr.
Teď si role prohodili. Ač si Martin budík na včerejší mač nenastavoval, jistá potřeba ho probudila a on už zůstal u televize. „Doufám, že v rodině budeme mít další olympijskou medaili. Už když byl brácha nominovaný, věřil jsem, že ji domů přiveze,“ vypráví Martin Koukal.
Starší bratři jsou pro ty mladší vždy hnacím motorem. Jako by tedy i Petr chtěl Martina v úspěších dohnat. Když se v roce 2003 stal senzačním mistrem světa na 50 kilometrů, vítalo ho v rodném Žďáru nad Sázavou plné náměstí.
Martin Koukal
O sedm let později totéž zažil i Petr, když se spolurodáky Vampolou a Rolinkem získali v Německu stejně senzační titul světových šampionů. Už to bylo jedinečné, že dva bratři ve dvou odlišných sportech jsou jedničkami ve světě. Teď vše může ještě vyšperkovat olympijská medaile.
A poté, co ve středu do semifinále nečekaně proklouzlo Německo, se jeví jako hřích, kdyby si nějakou placku neuzmuli Češi pro sebe. Ale ne – nerouhejme se, nepředbíhejme.
Martina mrzí, že v Koreji osobně není. Na podzim ho lákali, aby na olympiádu jel pomáhat běžeckému servisu, ale on odmítl. „Dlouho jsem nepřemýšlel a říkal, že se raději budu doma starat o juniorskou reprezentaci, kterou trénuji. Ale když teď vidím bráchu, jak válí...“
Dlouho nikdo moc nečekal, že by na Koukala mohl Jandač ukázat. Když mu však vyšla generálka na turnaji v Moskvě, jeho jméno se začalo pravidelně objevovat v novinářských prognózách. Když to Martin Koukal četl, hned bratrovi volal: „Jestli se tam dostaneš, budu naštvaný, že jsem odmítl jet.“
A tak místo Koreje včera vedl s manželkou kemp, na kterém učí lidi správnou techniku na běžkách. Petr tou dobou už odcházel od žurnalistů a těšil se na pokřik v kabině.
Kdo ví, možná už v pátek bude jasné, že bratra trumfne. To když Češi proklouznou do finále...
