Vedle Ondřeje Synka je právě Knapková největší českou veslařskou nadějí se šancí na zlato. "Těším se, skoro stejně jako na svou první olympiádu. Doufám, že si to užiju," hlásí novinářům.
Jak proběhl poslední den před odletem?
Bylo to dost hektické. Nevěděla jsem, co si mám vzít. Normálně se balím tak, že si beru svoje oblečení, mám nějaký svůj systém. A teď jsme nafasovali olympijské věci, takže mi to ten systém trochu rozhodilo. Ale to oblečení je celkem hezké.
Máte s sebou nějaký talisman?
Od kamarádů jsem dostala plyšového delfína. Protože delfíni vozí lidi, takže tenhle mě má dovézt ke zlaté medaili. Ale já jsem ho nechala doma, protože jsem měla plnou tašku.
Cítíte, že jste v posledních týdnech vyladila formu?
Já myslím, že ten závěr přípravy proběhl celkem v pohodě. Hektické to bylo tak před dvěma měsíci, to bylo hodně náročné. Ale ta závěrečná příprava proběhla v klidu. Možná i tím, že jsme zůstali v Praze, která se o prázdninách dost vyklidnila. Ani na klubu skoro nikdo nebyl, byla tam taková poklidná atmosféra. Bylo to fajn, měli jsme se čas připravovat a na Vltavě nebyl ani velký provoz.
Parníky obyčejně řeku pěkně rozvlní...
Nejhorší úsek je tam, kde je cíl primátorek. Když jsme chodili kolem poledne, tak tam z komory vyjede třeba pět šest parníků. To je potom celkem vlnobití.
Nemůže vám to paradoxně pro olympijskou trať pomoct?
Se mnou tam chodil trenér Sergej Kruťjakov, a když se mi to povedlo přes ty vlny projet dobře, povídal mi: Na primátorky jsi připravená, tak teď ještě na Londýn. Člověk je na vlny zvyklý, ale od těch motoráků na Vltavě jsou to trošku jiné vlny než od větru.
Když jedete po Vltavě, volají na vás lidé?
Ono se to po té vodě strašně nese, takže si nikdo ani neuvědomuje, že je všechno strašně slyšet. Když kolem mě jeli kajakáři, slyšela jsem, jak říkají: Jé, to je ta, co jede na tu olympiádu! Tak jsem se jen zasmála.
Ondřej Synek se těšil, až odletí z Prahy. Popularita v posledních týdnech ho unavovala. Jak jste na tom vy?
Já nejsem tak velká hvězda jako Ondra, takže mně to únavné ani nepřišlo.
Zastavovali vás fanoušci?
To jo, přejí mi nebo píší přes Facebook. Ale většinou to jsou kamarádi nebo lidi, které znám. Je to milé.
V Anglii nebudete bydlet v olympijské vesnici, ale blíž ke kanálu v univerzitním komplexu Royal Holloway. Není vám líto, že přijdete o kus té olympijské atmosféry?
Mrzí to, samozřejmě. V olympijské vesnici má člověk možnost potkat ostatní sportovce. Ale co naděláme. Já jsem už v Pekingu bydlela mimo vesnici, v hotelu. Ovšem aspoň po finálových závodech jsme se tam na poslední tři dny přesunuli.
