Mobilní telefony se sice montují na jednom místě v obrovských továrnách, součástky a polotovary však putují z celého světa. Jedna z mamutích fabrik budoucnosti stojí i na slovensko-maďarské hranici ve městě Komárom a své přístroje v ní vyrábí firma Nokia.
"Nákup součástek od jiných výrobců je otázkou optimalizace výroby. Denně k nám z letiště putují desítky kamionů s polotovary, od nás pak pro změnu s hotovými přístroji, které míří do celé Evropy," říká Eva Andrasi z Nokie.
Spása pro Komárom
Základní kámen nové továrny položila Nokia v bezcelní zóně technologického parku v pohraničním městě Komárom u Dunaje v únoru roku 1999. Jen něco málo přes devět měsíců trvalo, než na tomtéž místě vyjel z výrobní linky první mobilní telefon. Dnes jich zde zaměstnanci kompletují desítky tisíc denně.
"Začínali jsme ve dvou lidech, dnes jich zaměstnáváme šestnáct stovek. Kromě toho nepřímo zaměstnáváme dalších zhruba čtyři sta lidí v oblasti služeb, které nám poskytují. Do zdejší průmyslové zóny jsme přilákali i několik partnerů z Finska a Japonska, kteří nám vyrábějí jednotlivé součástky a dávají práci další zhruba tisícovce lidí," popisuje Eva Andrasi.
"Všechno jsou to Maďaři, svážíme je z okolí padesáti kilometrů deseti autobusy. Nezaměstnanost v oblasti jsme snížili z patnácti na čtyři procenta. Lidské kapacity už ale docházejí, po vstupu do Evropské unie snad posílí naše řady i Slováci z Komárna, kde je dnes téměř třicetiprocentní nezaměstnanost. Kvůli problémům se získáním pracovních víz dnes zaměstnáváme jen padesát Slováků na pozici inženýrů," upřesňuje Andrasi.
Výrobní proces
Do továrny v Komárom přicházejí hotové návrhy, které vyprojektují ve Finsku. Odsud k nim proudí i firmware, který zajišťuje chod mobilu. Z centrály ve Finsku se postarají také o dodávku polotovarů. "My tady jen připravíme montážní části, zejména formy a poloautomatické stroje.
Se zaškolením zaměstnanců nejsou problémy. Ve výrobě je připravíme na nový model za dvacet minut. Několikadenní přípravu mají jenom výstupní kontroloři a specialisté," popisuje Eva Andrasi. "Továrna musí reagovat pružně, na nový model se připravujeme maximálně několik málo týdnů," doplňuje.
Polotovary nového přístroje začnou proudit do továrny až ve chvíli, kdy jepřipravena na jeho výrobu. Mezitím inženýři v jiném závodě vyvíjejí a upravují ovládací software, marketingoví pracovníci zase zkoušejí upoutat pozornost zákazníků a mobilních operátorů tak, aby měl nový model velký odbyt.
Výrobci mobilních přístrojů se snaží uspokojit každého. "Umíme vyrobit individuální přístroj v množství desítek tisíc kusů, ale i jednoho jediného. Jeho funkční součásti jsou stejné, obal pak ušijeme na míru, respektujeme jen designové zadání. Můžeme si to dovolit i díky tomu, že řada našich dodavatelů postavila své výrobní továrny hned vedle té naší," vysvětluje Andrasi.
Kdo vyrábí mobily?
I zavedené značky si objednávají u asijských partnerů kompletní výrobu mobilů. Téměř žádný výrobce nevyrábí mobil celý sám. To platí zejména u levnějších modelů, které asijský partner dokáže vyrobit s náklady, kterým se běžní výrobci ani zdaleka nedokážou přiblížit. Dražší mobily si ale evropští výrobci kompletují sami, protože potřebují garantovat špičkovou kvalitu a navíc si musejí pohlídat přístup k technologiím.
Zkompletovaný mobilní telefon pak neputuje přímo na trh. "Z továrny míří kamiony s přístroji do celních skladů, kde si je přebírají obchodní zastoupení. Ti je prodávají koncovým uživatelům za cenu, kterou určí. My ji ovšem neovlivňujeme, koncová cena nemá s našimi výrobními nic společného," uzavírá Eva Andrasi.
