Začátek každého podnikání většinou znamená nejdříve dluhy. V oblasti provozování mobilních sítí tomu není jinak. Eurotel získal v roce 1997 revolvingový úvěr s pětiletou splatností ve výši 400 milionů USD (asi 16 mld korun), RadioMobil musí do poloviny roku 2003 splatit úvěr ve výši 250 milionů marek (4,5 mld korun) a Český Mobil si vypůjčil ještě o něco více, 426,1 milionů USD (přes 17 mld korun). Z čeho tedy operátoři žijí a kde berou na investice?
Kde se berou peníze z provozu
Pro operátory sítí GSM jsou zajímavější ti zákazníci, kterým se hodně často volá, než ti, kteří sami často volají. Čisté provozní náklady na příchozí hovor jsou přibližně poloviční oproti nákladům na odchozí hovor, přitom za odchozí hovor inkasuje operátor sítě GSM někdy i polovinu částky, kterou za příchozí zaplatí jiný operátor.Operátoři si proto v rámci konkurenčního boje mohou dovolit nabídnout za odchozí hovory velmi nízké ceny, protože takto vzniklou ztrátu pokryjí vysoké příjmy z propojovacích poplatků. Propojovací poplatek platí operátor za ukončení odchozího hovoru ze svojí sítě do jiné telekomunikační sítě, ve které je tento hovor příchozí – a platí jej provozovateli této koncové sítě. Více se propojovacím poplatkům věnujeme v jiných článcích (tady a tady).
Další částí příjmů operátora sítě GSM od zákazníků jsou měsíční paušální poplatky a poplatky za aktivaci služeb. Aktivační poplatky by měly uhradit skutečné administrativní náklady na zprovoznění služeb. Z měsíčních poplatků by operátor neměl dotovat nic jiného než provoz účetního systému, údržbu sítě, fungování infolinky a další režijní náklady.
Zisky nestačí
Když se spočítají všechny příjmy od zákazníka (poplatky za hovory, propojovací poplatky, měsíční poplatky) a odečtou se od nich náklady na uskutečněné hovory a poskytované služby, získá operátor hodnotu příjmu z jednoho zákazníka. Cílem operátorů je, aby toto číslo bylo co nejvyšší, a proto musí být všechny ceny nastaveny tak, aby i tehdy, když cena za konkrétní hovor nebo službu nebude pokrývat náklady, byla výsledná hodnota příjmu z jednoho zákazníka kladná. Tyto příjmy však operátor nestrčí do své kapsy, ale zaplatí z nich splátky úvěru, investuje do rozvoje sítě a nakonec mu zbude čistý zisk, který často také investuje do sítě. V roce 2000 činil zisk Eurotelu a RadioMobilu 5 miliard korun, respektive 1,7 miliardy korun. Český Mobil, který ještě neměl dost zákazníků a naopak měl velké výdaje na stavbu sítě, se v roce 2000 pohyboval ve ztrátě.Stavbou sítě však investice operátora ani zdaleka nekončí. Za prvé je třeba stále zdokonalovat pokrytí a zvyšovat kapacitu, za druhé je nutné zavádět nové služby, tedy vyvíjet a implementovat nové aplikace. Za rok 2000 například zavedení čeští operátoři, kteří již mají prvotní stavbu sítě dávno za sebou, investovali necelých osm miliard (Eurotel), respektive 8,6 miliard korun (RadioMobil). Podle slov generálního ředitele Rolanda Mahlera plánuje RadioMobil za rok 2001 dokonce investice ve výši 11,2 miliard korun (zde není započítána případná koupě licence UMTS).
To, že operátory čekají výdaje mnohem vyšší, než na jaké by jim stačily takovéto příjmy, nejlépe ukazuje případ sítí UMTS. Odhaduje se, že stavba sítě by měla stát asi 30-35 miliard korun. Započítáme-li ještě cenu za licenci (2-5 miliard), celkové náklady na zprovoznění sítě třetí generace se pod 35 miliard nedostanou. Takovou částku by však ze svých současných zisků šetřil Eurotel celých sedm let, RadioMobil dokonce dvacet let. Pochopitelně lze předpokládat, že jejich zisky porostou, ale je nereálná představa, že by si následující dva roky uložili vždy 15 miliard korun a za ně pak postavili síť.
Kde brát a nekrást
Když jste operátorem a vašimi vlastníky jsou některé finančně silné společnosti, můžete počítat ještě s jedním možným příjmem. Navýšení základního jmění vlastníky znamená pro operátora především jistotu finančního zázemí, které je nutné pro zajištění nezbytných investic. V nejbližší době čeká takové navýšení RadioMobil, který má za sebou opravdu silného obra – Deutsche Telekom.Tímto způsobem však většinou nejde řešit nutnost větších výdajů. Když je nutné zaplatit během jednoho až dvou let 30 miliard za stavbu sítě UMTS, je třeba pomoci si úvěrem. Problém je, že zatímco ve zlatých časech GSM (před šesti lety) nebyl problém přesvědčit banky o skvělých perspektivách mobilních sítí, nyní o návratnosti investic do UMTS většina pochybuje. Mobilní operátoři jsou oslabeni úvěry z dřívějších let a nyní by chtěli další peníze. Není divu, že mnohé banky již tuto nebezpečnou spirálu dál neroztáčejí a od mobilních operátorů se raději drží dál.
Řešením pro mnohé společnosti může být půjčka od dodavatele sítě UMTS. Operátor v takovém případě za síť neplatí hned, ale teprve v budoucnu, tedy podobně, jako kdyby si na ní půjčil od banky. Bohužel pro operátory, výrobci infrastruktury již podobných smluv uzavřeli více a i jim docházejí finance. Lze tedy očekávat, že brzy bude i toto řešení téměř nemožné.
Kde nic není, ani smrt nebere
Přestože mobilní operátoři neumírají, mělo by být evropským vládám jasné, že ani zlatá kráva se nedá dojit donekonečna. Česká vláda si sice může usmyslet, že za licenci UMTS bude chtít 5-7 miliard, ale operátoři nemají ani důvod, a zřejmě ani možnost takovou sumu platit. A je dost pravděpodobné, že ve chvíli, kdy dojde na stavbu sítě, bude nutná spolupráce všech operátorů, podobně jako v mnoha jiných zemích. Například v Německu se o společné stavbě jedné sítě dohadují všichni vlastníci licence UMTS kromě Deutsche Telekomu. V České republice, která je oproti Německu osmkrát menším trhem, by stavba jediné sítě měla být ještě mnohem logičtější. Alespoň v prvních letech, dost možná až do roku 2010, by jedna síť měla kapacitou bez problémů stačit k uspokojení požadavků uživatelů.Pokud stát operátory svými požadavky příliš vyčerpá, připraví o peníze i sám sebe. Vždyť prosperující společnost znamená vysoké daně, více pracovních míst, více investic v České republice.
Čím méně peněz operátoři mají, čím větší dluhy se jim hromadí, tím menší manévrovací možnosti jim zbývají. Pokud se jim nepodaří dostat ze zákazníků výrazně víc peněz, budou muset začít šetřit. A na to nejsou zvyklí ani my, ani oni.
