Ano, téměř souhlas. Jenže... Rozhodně nechci volat po návratu starých časů, ale Jarek tehdy - dávno - v době temna a bahna - a teď - to je obrovský rozdíl.Tehdy pro mně a jiné další byl hnací silou do dalšího přežívání v marastu. Kdo zažil Jarkovy koncerty za totality na dvorcích a loukách, pamatuje ten "život a radost" co jeho písně a vystoupení dávaly. Pak - později jsem jeho koncert zažil v nablýskaném divadle a bylo mi smutno... Jeho LP (a zdůrazňuju "LP") Darmoděj se snad později přiblížilo Mikymauzoleum. To další (možná až na "Čuníky") mě buď už nic neřeklo, nebo zklamalo. Osobně mi úprava "Divokých koní" s Navarovou a spol. skoro otvírá nůž v kapse. Možná bude mít další čtenář odlišný názor. Tohle je pouze můj pocit a reakce hlavně na závěr článku.

Tlacily vandrovnika  boty. Tak napsal o tezke ceste nadhernou pisen. Dnes uz ho boty netlaci, von si ale na tomu pamatuji, neco se stoho naucil. Pisne pise o necem jinem, o tom co je pro neho zaimave dnes (.." pisu co chci , co se mi chce"...). A to je zle ? Kvalita Jarkovych pisne se prece nezmnienila, prave naopak. Tak co, o co jde ? Casy se mneni, den co den mneni se vsehno, tak proc mnelby Jarek ostat se v tech starech botech. To je poprve.

Podruhe dejmy se otazku : co bylo a stejne v tech Jarkovech pisnech je ? Ja myslim co zalezi to chlavne na tomu co Jarek .." vidi co jini nevidi".... a  umi primo davat do pisne to co se nam jen kolem hlavy toci.

Potreti kazda doba ma sve, jinak ..." je cas coby kameny hazet a cas coby te kameny zbirat "... a  stechto kamenu stavet "nove". V te nase Zivotni "male valce" ma misto ne jen ta tezka a spatna stranka ale taky ta vesela, Cim bylby zivot beze lasky, pratelstvi, zabavy... a konecne b