Dovolání Erika Tvrdoně Nejvyšší soud označil za zjevně neopodstatněné.
„Tvrzení předložená nejvyšším státním zástupcem potom byla v určitém rozsahu akceptována, nicméně Nejvyšší soud dovodil, že náprava vady by zejména neměla zásadní dopad na postavení obviněného, a proto tento mimořádný opravný prostředek odmítl rovněž,“ popsal mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se například domníval, že se muž dopustil i znásilnění, svádění k pohlavnímu styku a zneužití dítěte k výrobě pornografie.
Podle Zemana je pro právní kvalifikaci některých vytýkaných skutků jako znásilnění klíčové to, že Tvrdoň musel překonávat odpor či nesouhlas žen. Nesáhl sice k hrubému násilí, podle Zemana mu ale muselo být zřejmé, že jedná proti jejich vůli. Žalobce poukazoval také na to, že Tvrdoň měl autoritu duchovního.
Závislost žen označil Tvrdoň za pochybnou
Tvrdoň loni v rozhovoru pro Svobodné fórum zpochybnil právě závěr soudů o tom, že ženy vůči němu byly v závislém postavení.
„Celý rozsudek týkající se otázky závislosti a jejího zneužití je v mém případě pochybný a jsem přesvědčen, že Nejvyšší soud zkonstatuje nemožnost aplikace zákona v tomto smyslu a tohoto obvinění mě zprostí,“ uvedl tehdy Tvrdoň.
Podle obžaloby spáchal několik útoků na ženy a dívky různého věku, včetně nezletilé dívky, za což mu původně hrozilo až deset let vězení.
Nejprve odešel od okresního soudu s pětiletým trestem za znásilnění a pohlavní zneužívání. Navíc mu soudkyně vyměřila pětiletý zákaz práce s nezletilými a povinnost podstoupit ochrannou ústavní léčbu.
Odvolací senát Krajského soudu v Pardubicích rozsudek zrušil a vrátil k doplnění dokazování. Okresní soud pak Tvrdoně potrestal za zneužívání a sexuální nátlak čtyřmi roky vězení v káznici s ostrahou, uložil mu ambulantní léčbu a pětiletý zákaz práce s dětmi. Krajský soud verdikt nakonec ještě zmírnil na tři roky vězení.
