A to je docela škoda, neboť originalita je vlastně to jediné, s čím mohou tvůrci v této nabité kategorií projektů snad ještě konkurovat. To ale nemá cenu rozebírat a raději se podíváme na celkem dva různé typy soubojů přístupné z hlavního menu, osobně jsem ale mezi nimi žádné výrazné rozdíly nenašla a jakákoliv textová informace od autora je bohužel hůře čitelná vzhledem k jazykové bariéře (pokud tuto záhadu rozluštíte, nebojte se podělit v komentářích). My se tedy můžeme soustředit na to, co je již dávno jisté a sice že se nám do ruky dostává akční střílečka, kde ovládáte malou raketku. S tou si tvůrci nijak výrazně nepohráli a propůjčili ji bílou barvu jako je tomu i v případě většiny ostatních oponentů a také projektilů.
Důvod k tomuto kroku je jasný. Jako podklad tvůrci opět zvolili čistě černou barvu, která je stereotypní, zvlášť když se nezkombinuje s ničím jiným, než s kontrastní bílou. Tyto nedostatky se autoři pokusili vyvážit propracovanějším tvarem lodí, který není zcela odfláknutý. Přijíždět k vám tedy budou velikostně i tvarem odlišné lodě, každá navíc se svým charakteristickým pohybem a způsobem vystřelování projektilů. Zatímco jedny budou po úhlopříčce brázdit obrazovku z jedné strany na druhou a tím vás vlastně ohrožovat v kterémkoliv okamžiku, jiné pro změnu vypouští souvislou čáru smrtivých projektilů, které je nutné zachytit včas a nebo se jim zkrátka vyhýbat dokud neskončí svou pouť na spodní části obrazovky. Stejně jako jsme z tohoto typu her zvyklí se totiž obrazovka neustále scrolluje shora dolů, což dodává projektu tempo. Co je trochu netradiční to je hodně svižné absolvování levelu. Než se nadějete jste v desítce, přičemž každých deset se vaše hra ukládá a vy jí pak z menu můžete po smrti zase znovu obnovit.
Celkově je Tester Phase One zajímavou hrou, která ale nikoho na zadek neposadí. Grafika je jednoduchá a hratelnost tak maximální nadprůměrná. To v součtu dává další nesmírně podobnou vesmírnou akci, kterých jsme zde měli již nespočet.