Pool 3D – kulečníková variace po česku

Začínající tým Progress Studio vytvořil jako svou vůbec první hru jednoduchoučkou variaci na kulečník, která se hraje podle trochu jiných pravidel, pobavit však může takřka stejně.

Kulečníkové simulace se těší mezi hráči freewarovek, ale nakonec i titulů komerčních, velké oblibě, čemuž nasvědčují čísla u počtů stažení příslušných titulů třeba zde na Plných hrách, či v tabulkách prodejnosti Games Charts a různých obchodů. Není divu – oblíbenou hospodskou zábavu je poměrně těžké se naučit, na počítači je to ale o dost jednodušší a nad snažením navíc nevisí Damokův meč v podobě roztrženého plátna, či posměchu spoluhráčů při obzvláště nepodařeném šťouchu. Těžko předpokládat, že by takto uvažovala dvojice vývojářů ze začínajícího českého týmu Progress Studio při rozhodování o námětu své první hry, a že by se proto rozhodla udělat si jméno na hraném žánru – už jen proto, že Pool 3D vlastně není kulečníkem v pravém slova smyslu a na nějaké dělání jména vzhledem k jeho rozporuplným kvalitám mohou Progressové zapomenout.

Po stažení a spuštění Pool 3D vyskočí na hráče jediná obrazovka, v níž se odehrává vše podstatné. Je na ní model kulečníkového stolu, tága a koulí, na který je nahlíženo z nejrůznějších pohledů, neboť se jedná o kompletně trojrozměrnou záležitost. Cílem je na co nejmenší počet šťouchů zařídit, aby se modrá koule dotkla všech šedivých a bílých. Na takové variaci na karambol by vcelku nebylo nic špatného, problém nastane ve chvíli, kdy je nastaven směr tága, mezerníkem i síla úderu, modrá koule letí vstříc první šedivé – a projde jí jako nůž máslem (a to pořádně roztaveným). Tady nepomůže nějaké vysvětlování ve stylu "ale to jsou jen duchové koulí, ty koule tam ve skutečnosti nejsou a jde jen o takový myšlenkový trénink", tohle je prostě zásadní nedostatek, který hratelnosti ubližuje skoro stejně, jako ten, který zmíním vzápětí.

Celá hra není snímána ani fixním pohledem kamery, ani pohledem volně měnitelným – snímací zařízení neustále náhodně rotuje kolem stolu a totálně tak boří jakékoliv iluze o přehlednosti. Nastavit tak tágo, aby mířilo do správného směru, je tedy úkolem, který zvládnou jen lidé s hodně dobrou prostorovou představivostí. Co tímto krokem Progress Studio sledovalo, zůstává nadále záhadou…

Pakliže se skutečně na nějakých pět či šest šťouchů podaří všechny koule z herního stolu vystrnadit, hra vypíše nemastnou neslanou hlášku a sama se ukončí, pro novou hru je nutné spustit znovu hlavní soubor. Přestože se tak podle všech informací na homepage jedná o finální verzi, působí značně nedodělaným a technicky rozporuplným dojmem. To je takový problém udělat hlavní menu a nějakou tabulku s nejlepšími výsledky?

Grafické zpracování není špatné, využívá však pouze vybarvených modelů bez textur a stínů, takže působí taktéž trochu zbytečně chudě. Hudbu ani zvukové efekty Pool 3D pro jistotu nemá vůbec.

Zatím padaly na adresu Pool 3D spíše jen samé nelichotivé přívlastky. Ale buďme spravedliví – nakonec se to nehraje vůbec špatně. Smíří-li se člověk s faktem, že hraje titul, který má mezi freewarovkami několik mnohem kvalitativně lepších konkurentů (viz například nedávno recenzovaný Pool'm'up) a přetrpí šíleně rotující kameru, může se nakonec docela slušně bavit. Přesto – doufejme, že další hry od stejných autorů, tedy Logic Puzzle 3D a Becher Race, se povedou už o poznání lépe.