To, co se ve FOC/US děje, je vysvětleno tím, že hlavní hrdina spí a vše se mu jen zdá. Nachází se ve vlastním pokoji a na stole leží profesionálně vyhlížející fotoaparát. Vezme jej a pak si všimne, že vedle na stole leží ještě cosi jiného, velmi titěrného.
Snaží se zaostřit oči, ale věc je příliš malá. Pomocí přibližování fotoaparátu se mu však odhalí cosi nečekaného. Na stole mu leží malá, asi tři milimetry veliká postavička člověka, která se s ním dá do řeči. Že je to absurdní? Ano, ale je to i dost zábavné.
Ve hře je vaším úkolem pomocí silného objektivu foťáku najít v celé místnosti celkem jedenáct takovýchto postaviček a vyslechnout si jejich smutné příběhy. Většinou jde o poměrně depresivní povídání, ale na konci hovoru vám každá osoba dá indicie, kde najít dalšího trpaslíka.
A to je občas opravdu tvrdý oříšek. Zatímco ta první postavička je velká alespoň několik milimetrů, ty další jsou menší a menší, až jsou nejmenší na celém světě.
Velmi roztomilým úkolem je pak nalezení jedné z nich, která se stáhla do ústraní a nechala vám na knihovně několik přilepených vzkazů, které vystihují její psychickou kondici. Při sledování "stopy" vytvořené těmito vzkazy se vám podaří postavičku doslova vystopovat.
Vždy je vám sdělena jen přibližná poloha dalšího trpaslíka. Popis, že někdo zrovna píše na klávesnici znamená, že budete muset opravdu pořádně zaostřit, abyste našli miniaturního človíčka bušícího do klávesy, která je tisíckrát větší, než on sám.
FOC/US není hra na dlouhé zimní večery. Vydrží sotva deset až patnáct minut. Je to ovšem originální herní koncept, který způsobuje, že pokud hru začnete hrát, nebudete moci přestat, dokud nenajdete všech jedenáct postaviček.
Jejich hledání je zábavné a často i vtipné a jejich životní příběhy svým způsobem osvěžující, třebaže jsou v podstatě depresivní. Trochu jako kdybyste četli Gulliverovy cesty.
Na oficiální stránce je možné najít i verze pro alternativní operační systémy.
