Budete hrát v Dallasu. Takže se po štaci v Minnesotě, která leží na severu USA, zase vracíte na jih, kde to dobře znáte z působení v Arizoně. Jsou mezi jihem a severem Spojených států velké rozdíly?
Ani si nemyslím, lidé jsou v Americe podle mě všude stejní. Možná, že se to dá poznat podle přízvuku, ale chování je podobné všude.
Když se vrátíme do Phoenixu, kde jste působil od roku 2007 do minulé sezony, dokázal byste se tam uživit třeba jako průvodce?
Strávil jsem tam 10 let, takže něco už jsem ve Phoenixu zažil, to je pravda. Narodily se nám tam obě děti. Vždycky, když k nám přijel někdo na návštěvu, tak jsme je se ženou prováděli třeba po Grand Canyonu. Takže průvodce bych asi zvládnul.
A naopak. Co by kamarádům z Ameriky patriot Martin Hanzal doporučil při návštěvě Českých Budějovic? Masné krámy...
Jasně (směje se). Před několika lety za mnou přiletěl na pár dnů kondiční kouč z Phoenixu. Byli jsme v Masných krámech, na prohlídce Budvaru, vyšlapali jsme na Černou věž a ještě jsme chtěli vyjít na Kleť, což ale nevyšlo. Byl nadšený, oni neznají to, že si pěšky dojdete na zimák, pak pěšky na oběd a na kafe a jste pořád v centru. A říkal, že pivo máme fakt vynikající.
Co byste ještě doporučil někomu, kdo míří do Arizony?
Hodně lidí chce samozřejmě vidět zmíněný Grand Canyon nebo Las Vegas. Obojí je od Phoenixu kousek.
A vy sám osobně, procestoval jste za těch deset let trochu více Arizonu?
Rád rybařím. Takže po sezoně jsem si na den, dva zajel na ryby. Nebo jsme si jeli s tátou do pouště zastřílet, protože tam je to povolené.
Co se v USA chytá nejvíce?
My jsme chodili hodně na pstruhy, pak na mořské okouny, kterým oni říkají stripers, nebo malé sumečky či kapry. Ale je mi jedno, jestli něco chytnu, nebo ne, jsem rád v přírodě. Jinak já moc ryby nejím, většinou je pouštím, ale třeba když si někde u chaty chytím candáta, tak si ho na oheň dám rád. Doma v Čechách chodím na ryby víc než v Americe, táta mě k tomu přivedl. Baví mě dravci, a když mám čas, tak si zajedu i na mušku. Teď už na ryby beru i malýho, to je fajn.
A váš trofejní úlovek?
V Norsku jsem chytil dva halibuty. I když nebyli nikterak obrovští, už jsem cítil ten pravý boj s rybou. To mě bavilo. Pak ještě můžu zmínit asi sumce k metru padesáti, to bude moje trofejní ryba.
Také jste se dal na podnikání a jste majitelem restaurace u Budějovic. Jak vám jde tahle role?
O restauraci Florida se spíš stará manželka. Chtěli jsme si to zkusit, protože tam kousek odtud bydlíme a vždycky jsem ve Floridě viděl velký potenciál. Uvidíme, jak to půjde. Restauraci jsme otevřeli před třemi měsíci, takže je pro nás všechno nové.
Martin HanzalVysokého středního útočníka, který začínal s hokejem v Českých Budějovicích, si trenéři cení kromě jiného i za výbornou práci před bránou soupeře. V roce 2005 ho draftoval tým Arizona (tehdejší Phoenix) Coyotes. Tam také v roce 2007 začal hrát a skončil až v minulé sezoně, kdy se stěhoval do Minnesoty. Od nadcházející sezony v NHL, která pro něj bude už 12. v pořadí, oblékne dres týmu Dallas Stars. Kromě sportu je jeho velkým koníčkem rybaření, v Českých Budějovicích také podniká v gastronomii a s manželkou Lenkou vychovává pětiletého syna Martina a dvouletou dceru Natálii. |
Pořád se učíte.
Přesně. Snažím se i obvolávat své kamarády třeba z dalších restaurací a zjišťuju, co a jak. Třeba když budu dělat steaky a dám za pět set korun jeden, kolik mi přijde lidí nebo jestli si to někdo vůbec koupí a podobně.
Pojďme ale k hokeji. Po sezoně jste si v novinách přečetl, že Minnesota Wild zpětně lituje vašeho angažování. Jak se pak člověk cítí, když se tohle dozví z tisku?
To jste první novinář, co se mě na to ptá, a jsem za to rád. Volali mi známí, co se děje, tak jsem si to pročetl a pravda, zamrzelo mě to. Druhý den mi ale majitel Wild volal a hrozně se omlouval, že to takhle nemyslel a neřekl, i když to tak možná v novinách vyznělo. Dokonce mi pak ještě v mailu napsal, že bych v jeho týmu mohl hrát kdykoliv. Netrápí mě to, noviny moc nečtu.
Teď přijde na řadu vaše teprve třetí angažmá v NHL, a to v týmu Dallas Stars. Kromě nových výzev vás zase čeká další stěhování a zařizování bydlení.
To je prostě život a povolání hokejisty a zvláště v Americe. Je pravda, že těch deset let ve Phoenixu bylo v tomto ohledu hrozně fajn, měl jsem tam kamarády a děti chodily do školek. První stěhování během sezony do Minnesoty byl fofr. Teď zase vozíme všechny věci do Dallasu, ale já s tím počítám, že výměna může přijít kdekoliv. Je jasné, že bych měl rád klid, ale na druhou stranu jsme byli v Arizoně posledních pět let bez play-off, a to si pak člověk rád vybere místo, kde to bude za něco stát, namísto klídku.
Už jste si Dallas stihli s rodinou obhlídnout?
Byl jsem tam na začátku července, když jsme podepsali smlouvu. Rovnou jsem tam vybral barák, nějaká auta a zařídil školku pro děti. Mluvil jsem i s pár klukama, co a jak. Až teď na konci srpna do Dallasu přiletíme všichni, tak už vejdeme do téměř zařízeného domu. Zbytek mi z Phoenixu přivezou stěhovací firmy. I když je pravda, že s dětmi třeba na cestu bereme deset tašek a kufrů, s nimi je cestování a přesunování samozřejmě náročnější.
Netajíte se tím, že si chcete se Stars dojít až pro Stanley Cup.
Když vidím soupisku, tak to vypadá prostě skvěle. Těším se na nový klub i kluky, jako je Jamie Benn, Jason Speza nebo Tyler Seguin. Teď podepsali Radulova, v bráně bude Bishop. Jsem jen rád, že chtěli také mě a budu součástí tohoto týmu. Doufám, že papírové předpoklady přeneseme na led a dostaneme se do play-off.
Která vaše sezona byla za těch deset let v NHL ta top?
Před pěti lety jsme se s Phoenixem dostali do finále konference, hráli jsme s Los Angeles. A osobní? Třeba letos jsem poprvé v životě dal za sezonu dvacet gólů, to je pro hokejistu taková bájná meta. Jinak doufám, že ještě přijde lepší sezona a konečně zvednu pohár nad hlavu (směje se).
