Jednička draftu se za slávou prodírá svízelnou cestou

A t l a n t a, P r a h a - Skličujících dvaadvacet zápasů se už hokejista Patrik Štefan v NHL souží bez gólu. Trochu se ztrácí na úzkém hřišti mezi nepřemožitelnými beky s postavami kulturistů, zkušenými forvardy se šikovnýma rukama a výtečnými brankáři obalenými rozměrnou výstrojí. Výjimečně nadaný centr se občas potěší asistencí, nicméně první rok v soutěži si představoval přece jen snadnější. "Je to hodně těžké, myslel jsem, že se úroveň pohybuje blíž IHL, ale není to pravda," porovnával s nižší ligou dospělých, v níž působil v předchozích dvou letech a náležel k nejlepším.

"V NHL je všechno. Rychlost, síla, zručnost. Uděláte chybu, a dostanete gól." Atlanta Thrashers si jej vytáhli jako číslo jedna v loňském draftu, jenže to nováčkovi první rok nijak neulehčilo. Ve slabém mužstvu postrádá evropskou souhru. Lituje, že vedení brzy vypoklonkovalo krajany Vůjtka a Procházku.

"Nemá si to s kým dát," potvrzuje místní obránce Petr Buzek. "Sám toho člověk moc nedokáže, ale nemůžu to zase všechno svádět na ostatní, musím se sám ve všem zlepšit.
Hlavní je tvrdá práce," vyhlásil devatenáctiletý útočník své krédo, jež při rozhovoru často opakoval.

Chmurné období přemáhá se smíchem a optimismem: "Je to přece jen první sezona. Pro mě i pro Thrashers, určitě se to změní." Byť se s ním v budoucnu počítá na post kapitána a v klubu jej na prominentní roli připravují, zůstává v kolektivu zelenáčem.

V San Jose musel se zbylými bažanty podle zvyku zaplatit "mazákům" večeři. Pochvaloval si, že jej v restauraci otevřené pro veřejnost ani nestačili pořádně opít. Při přesunu z
letiště či hotelu zase vždycky dobrovolně uvolní lepší místo starším, aby ukázal úctu.

Nejkrásnější okamžik v NHL mu přinesl hned třetí zápas, kdy dvakrát překonal slavného Dominika Haška z Buffala. Následně se o něj defenzivní specialisté začali víc starat, sbíral se z několika hřmotných srážek. Po kolizi s Richardem Šmehlíkem z Buffala z ledu
odvrávoral v desáté minutě, podpíraný masérem. Takhle neslavně pro něj skončilo jediné utkání Atlanty, jež bylo v Česku k vidění v televizi.

Z lehkého otřesu mozku se zanedlouho oklepal. Když se příště do Štefana opřel Ladislav Kohn z Anaheimu, hned se ho vydal ztrestat bijec Buchberger. Zdraví hvězd i hvězdiček se v zámoří pečlivě střeží. Zvlášť když před časem kvůli bolestem hlavy ztratil půl sezony.
"Vypadá to, že po mně Češi jdou víc? To ne. Jsou to náhodné nebo čisté zákroky," vykládá oběť a pobaveně se hájí, že na nikoho své ochránce neposílá. "To nejde, vypadalo by to, že se bojím hrát!"

Odborníci talentu vytýkají, že si očima zabodnutýma do ledu ve středním pásmu leckdy o podobné karamboly koleduje. Zároveň jej chválí, že v okolí branky naopak vidí výborně a dokáže přesným a načasovaným pasem připravit výhodnou šanci k zakončení.

"Zlepšuju se při buly, víc používám tělo, pořád mi vtloukají do hlavy odpovědnost při bránění," popisuje hokejové dospívání Štefan. V Atlantě zůstávají trpěliví a věří, že jim v budoucnosti doroste v osobnost typu Messiera nebo Yzermana.