"Je to docela dobré. Poslední měsíc a půl už jsem rameno ani moc nevnímal, i když jsem s tím celou sezonu bojoval," tvrdí osmadvacetiletý forvard, který by měl na letošním světovém šampionátu hrát jednu z klíčových rolí Hadamczikova výběru.
V Edmontonu letos odehrál 69 utkání, v nich nasbíral 36 bodů. Po mizerných letech se cítí dobře. Naskočil do tolika zápasů, co v předchozích dvou sezonách dohromady. "Museli mi operovat obě ramena," připomíná.
Přes to všechno mu v klubu nedělali potíže s odjezdem na mistrovství. "Vždycky to bylo moje rozhodnutí. To bych na tom musel být asi hodně špatně, aby mi to zakázali," tvrdí Hemský.
Do Česka přiletěl teprve v pátek, k národnímu týmu se připojil v pondělí v Brně a vyjel na první trénink, aby si co nejdřív zvykl na širší kluziště. "To je vždycky problém, ale snad to nebude trvat dlouho."
Do reprezentace se těšil a nadchl se ještě víc, když se k němu na parkovišti před halou přitočil Petr Nedvěd a prohodili pár vtípků. "Ty ještě žiješ, oni tě ještě oprášili," smál se Hemský veteránovi. "S ním tu bude legrace."
Rád by si zopakoval tažení za titulem, které zažil ve Vídni před sedmi lety, kdy si užívala poslední ovace "naganská" parta.
Naopak na sezonu v Edmontonu by skoro raději zapomněl. V souhrnné tabulce skončili Oilers až 29., tedy předposlední.
"Měli jsme mladý tým, ale ne tak špatný. Nevím, co se do budoucna stane, ale máme zase jedničku draftu a vypadá to dobře. Chicago budovalo tým taky dlouho, Pittsburgh deset let. Chce to trpělivost," míní Hemský, který by měl podle smlouvy setrvat v kanadském celku další dvě sezony. "Doufám, že si zahraju zase o Stanley Cup."
