Tréninky jsou docela náročné, že?
Určitě. Po play-off jsme měli týden volno a organismus se stačil trochu uklidnit, ale první tréninky jsou těžké. Zvlášť když led byl hodně špatný, hůř se na něm bruslí. Je to dřina. (úsměv)
Už v pondělí po prvním tréninku vás kouč Růžička moc nešetřil. Jak jste se po něm cítil?
Byla to první pořádná zátěž po finále. Byl jsem docela vyřízený, ale už se do toho dostávám. Musím opatrně, ale mám na to týden. Myslím, že to zvládnu.
Ve finále jste hráli na tři pětky, vy jste byl skoro pořád na ledě. Asi jste musel být pořádně unavený, že?
To jo. Ale když sezona skončí, emoce z člověka vyprchají, shodí ze sebe vypětí z play-off a vůbec z celé sezony a únava odchází rychleji.
Ve Zlíně jste hrál většinou centra, v reprezentaci to vypadá spíš na levé křídlo. Co vám vyhovuje víc?
Já jsem ve Zlíně zkusil skoro všechno. Hrál jsem tam různé posty, dopředu, dozadu, takže mě to nějak výrazně neomezuje. Navíc jsem z nároďáku na levé křídlo zvyklý. David Výborný je skvělý hokejista, myslím, že si vyhovíme. Strach z toho nemám.
Jak jste se ve volném týdnu připravoval?
Hlavně jsem odpočíval. (úsměv) Dal jsem si nějaké kolo, trochu posilovna, ale nic velkého, protože play-off bylo opravdu dlouhé.
