Jeho příběh se čte jako pohádka. „Jednoho dne jsem se rozhodl opustit rodné Brno a kvůli angličtině jsem odcestoval do Států,“ začíná své vyprávění.
Na hokejovou epizodu v Seattlu navázalo angažmá v kanadském Vernonu. Tam prožil v roce 1999 nejšťastnější hokejový rok, tým vyhrál juniorskou obdobu Stanleyova poháru. „Cesta na univerzitu byla otevřená, sáhl po mně slavný klub z Anchorage na Aljašce.“ Teď si o ní nechá jen zdát.
„To víte, že na Aljašku rád vzpomínám. Ta příroda je tam úžasná. A zima? Je spíš delší než mrazivější. Když jsme letěli hrát třeba do Michiganu nebo Minnesoty, bylo tam mnohem chladněji. V létě se tam určitě vrátím. Tentokrát už ale jen jako turista.“ Čtyři roky v univerzitním Anchorage vydá podle Chytky za stejně dlouhou dobu strávenou v extralize.
„Pro vyšší úroveň české extraligy snad hovoří jen větší počet zkušených hráčů,“ tvrdí. „Univerzitní soutěž má svoji třídu, je to velká zásobárna pro týmy NHL.“ Netradiční trasu Aljaška - Vsetín mu zajistil hokejový manažer Martin Stloukal.
„Dal jsem na agentovu radu. Vsetín mi doporučil jako vhodné působiště.“ Chytka tak rychlý nástup, jaký mu připravili vsetínští trenéři Tabara a Režnar, nečekal.
Po odchodu z Anchorage, za který se může podle regulí hrát jen po dobu studia, ztratil možnost pravidelné přípravy. „Polovinu letošní sezony jsem vůbec nehrál. Vlastně ještě nedávno jsem trénoval s žáky a mladším dorostem. Vsetín mě hned nasadil do rozjetého extraligového rychlíku. Možná je to ale lepší,“ nestěžuje si.
Premiéru měl minulé úterý v Holešovicích proti Spartě. Vsetín prohrál 5:2, nerozehraný Chytka si připsal tři minusové body za účast na ledě při třech brankách. „Nebylo to lehké... Až v dalším utkání s Karlovými Vary jsem se začal cítit ve své kůži,“ podotkl. „To tréninkové manko se muselo nějak projevit. Přesto věřím, že větší šanci ještě dostanu. Chci hrát extraligu.“
