Přesto, nemrzí vás, že na rodinu kolem vánočních i novoročních svátků nemáte více času?
Každý z nás je profesionál, takže musíme hrát. Zápasy kolem Vánoc jsou jako ty ostatní, jako kdyby extraliga začínala, nebo vrcholila. Do každého se snažím jít stejně.
Takže Vánoce a konec roku nijak zvlášť neprožíváte?
Když je zápas, tak ne. Po utkání rád s rodinou posedím, tak jak tomu bylo i nyní o Vánocích.
Kromě toho vás ale čeká i spousta cestování. V pátek jste hráli v Litvínově. Teď v pátek zase pojedete do Plzně.
Je to náročné, ale takový je program. Bohužel. Musíme se s tím vyrovnat. Hokej je naše zaměstnání, tak musíme pracovat.
Stihl jste aspoň včas koupit dárky?
Přiznám se, že jsem je kupoval na poslední chvíli, v sobotu.
A v úterý jste už zase musel být v Třinci...
Nedá se nic dělat, měli jsme dva dny volno. Setkal jsem se s rodinou a teď už se zase musím soustředit na hokej.
Volněji nebudete mít ani kolem Silvestra. Jak se chystáte oslavit příchod nového roku?
S tím nijak nepočítám, na nějaké bouřlivé oslavy není čas. Jen si připiju a šup do postele.
Dá se tato vaše sezona zatím označit jako povedená?
Musím zaklepat na dřevo. Oproti minulému roku je to lepší. Jen doufám, že mi forma vydrží. Budu se snažit hrát co nejlépe a pomoci Třinci do play-off.
Co vás letos tak zvedlo?
Možná i důvěra trenéra. Víc mě staví, víc jsem si začal věřit. Chodím na přesilovky i oslabení. To dodá člověku sebevědomí. Psychicky pak jdete nahoru.
Musel jste si hodně na českou extraligu zvykat, když jste před rokem přišel z Polska?
Určitě. Česká liga se s tou polskou nedá srovnávat. Aklimatizace každému hráči nějakou dobu trvá. U mě to bylo celý rok. Snad je to už za mnou.
Dostal jste se i do slovenské reprezentace. Věříte, že byste mohl jet třeba i na mistrovství světa?
Uvidím. To ukáže budoucnost, zda budu mít formu. Rozhodně zkusím zabojovat.
