„Mezeru mezi gólmanem a tyčkou jsem viděl a mířil tam. Bylo v tom ale i kus štěstí, že jsem to trefil,“ říkal střelec. V úterý večer byl však i tak hodně zklamaný. Motor prohrál s Jihlavou 2:3 a naději na postup z baráže do extraligy si pořádně zkomplikoval.
Hrál jste ostrý zápas po dlouhé pauze, bylo to hodně náročné?
Je pravda, že jsem skoro dva měsíce nehrál. Sice bych neřekl, že to bylo náročné po fyzické stránce, ale spíš jsem cítil, že mi chybí lehkost na puku.
Bylo to vaše rozhodnutí, že nastoupíte do zápasu, nebo už vás někdo třeba přemlouval?
Po celou dobu, co jsem byl zraněný, jsme s trenéry pořád řešili, jak vypadá můj zdravotní stav. Napřed byla šance, že bych mohl hrát už v pátek proti Varům, ale raději jsme to nechali až na úterý.
Nebál jste se, že hned ze začátku budete hrát na tři formace a vy budete moc v zápřahu?
Já jsem i se zraněním normálně trénoval, takže jsem se nebál, že bych v zápase nestíhal fyzicky.
Co tentokrát, už poosmé, chybělo Motoru, aby Jihlavu porazil?
Rozdílový gól. Ale kluky musím pochválit, protože všichni maximálně bojovali. Ale zase jsme dali o gól méně.
Bylo ve vašem rozpoložení už ke konci utkání znát, že se vám na Jihlavu nedaří?
Nechtěli jsme si to vůbec připouštět, i když o tom samozřejmě všichni víme. Zase jsme věřili, že tentokrát Jihlavu porazíme.
Ale neporazili.
Každý zápas je s ní stejný. Snažíme se, tlačíme je, chodíme do brány, ale oni nám vždy dají gól. Tentokrát to bylo hodně vyhecované, protože obě strany dobře věděly, o co šlo.
Nedošly vám přeci jen ve třetí třetině síly?
Neřekl bych. Pořád jsme se snažili chodit do brány, ale zase to bylo stejné utkání s Jihlavou.
Přesto máte stále šanci na postup.
Pomohly nám Vary výhrou v Pardubicích a my teď musíme bojovat v obou zápasech. Když je vyhrajeme, pořád můžeme postoupit.
