"Já se mám dobře, mně nic nechybí, práce je dost. A hlavně mě naplňuje, za to jsem rád," tvrdí kultovní postava českého hokeje, kapitán zlaté generace.
Loni jste vedl i reprezentaci U16. U dvacítky skončil trenér Přerost, nemáte chuť ji vzít?
Mám práci v Litvínově, tu chci dělat. Reprezentaci pomáhám stále, byť už ne jako loni, to nešlo skloubit, akcí bylo šíleně moc. Teď jsem byl na dvou se šestnáctkou, na tuhle sezonu to stačí. Všechno jde sladit, ale musíte se rozhodnout, co je pro vás priorita.
Nechybí vám aktivní hokej? Kariéru jste ukončil před třemi lety.
Absolutně mi nechybí. Od té doby jsem ho hrál třikrát s malými proti rodičům. Jinak nic. Žádné myšlenky na návrat nejsou.
Ani když vidíte kamaráda Jiřího Šlégra, že zase trénuje s áčkem?
Vůbec. Řekl jsem, že končím, tím to pro mě hasne. Mám svoji práci. I kdybych se vrátil, nebylo by to ono. Chuť už nebyla. Pokud vás něco nebaví, nemůžete to dělat.
Litvínovský matador Jiří Šlégr
Rozmlouváte Šlégrovi případný návrat do extraligy?
Já mu řekl, ať neblbne. Ať si nezahrává se zdravím, což si myslím, že je u něj důležité. Ať nedělá hrdinu, protože vím, co se tady stalo (Šlégr v únoru 2009 při domácím zápase s Libercem zkolaboval kvůli skříplému nervu). A nerad bych něco podobného zažil znovu.
Další váš kamarád a olympijský vítěz, útočník Ručinský, hraje stále.
On je skvělý bruslař, vždycky byl. Patří k lídrům mužstva.
Jak na vás zapůsobily letošní výkony Litvínova v extralize?
Výborně chytá Francouz, což je základ, a první pětka jim hraje extrémně dobře. Našlápli do play-off. A pokud se hráči z elitní lajny nezraní, můžou být v první šestce.
Robert ReichelBývalý vynikající útočník, centr, který má olympijské zlato z Nagana a tři tituly mistra světa. Patří do slavné generace litvínovských odchovanců, v NHL nastupoval za Calgary, New York Islanders, Phoenix a Toronto. Je mu 41 let. Kariéru ukončil na jaře 2010. V Litvínově dělal manažera, stal se i trenérem extraligového áčka, ale na jaře 2011 byl odvolán. Nyní vede v Litvínově mladší dorost. Jeho syn Kristian, taky útočník, je hvězdou týmu. Před úterním zápasem extraligy s Kladnem nasbíral ve 23 utkáních 37 bodů (19+18). |
Jaký jste fanoušek? Emotivní?
Já jsem v klidu (úsměv).
Áčko jste trénoval, ale před dvěma lety jste musel skončit. Jste v kontaktu s extraligovým klubem?
Já trénuju a nemám důvod, proč bych sem chodil.
Třeba časem bude, až se do áčka dostane váš syn Kristian. V mladším dorostu vládne klubové produktivitě.
On je prakticky nejmladší, nějaký talent má, ale je před ním hodně práce. Ale chce, to je důležité. Já bych nerad něco zakřiknul.
Jak funguje vztah otce a syna na tréninku?
Normálně. Nemá s tím problém on ani ostatní. Kluci jsou na jejich věk pod těžkým drilem. Zvládají to, zvykli si. A dneska když mají volno, tak jim to chybí. Snažím se s nimi dělat věci, které jestli chceme uspět, musíme v klubech dělat. Pokud se k mládeži bude všude přistupovat jako v Litvínově, věřím, že půjde nahoru.
Jak jste tedy změnil tréninky?
Přinesl jsem mimo led intenzitu, tréninky na suchu. Zkrátil jsem je z hodiny a půl na nejvýš hodinu a čtvrt. Soustředit se na detaily, hodně střelby. Dělíme přípravu beků a útočníků, aby se zlepšovali.
Vychováte další slavnou generaci, jako byla ta vaše?
Ono je to složité. Pokud je vychováte, chcete, aby hráli co nejlepší soutěž. A to je NHL. Pak se budou vracet a pomáhat jak v reprezentaci, tak na klubové úrovni. Ale musí dozrát, něco tomu obětovat.
Jakou cestu doporučíte Kristianovi? Extraliga, nebo hned zámoří?
Pokud bude šikovný a bude mu to šlapat, první krok je, aby se dostal v Litvínově do áčka. Pak jsou další možnosti. Nejdřív se musí udržet tam, kde je - chtít na sobě pracovat, zlepšovat se. Hráčů, kteří můžou takhle prokouknout, máme v mladším dorostu víc.
Zbývá vám teď čas na něco, co jste při hráčské kariéře nestíhal?
Já myslím, že trénovat je daleko tvrdší než hrát. Jako aktivní hokejista jste přišel domů a měl jste volno, dnes musíte přemýšlet, co jsme udělali špatně, co dobře, jak trénovat, jak si to připravit. Ale abych pravdu řekl, teď mám možnost chodit běhat, což jsem dřív tolik nedělal. Kolik teď naběhám kilometrů, to při hokeji nešlo. Možná i proto mám váhu, jakou jsem měl jako aktivní hráč, i když v jídle občas zhřeším.
