Tvář, se kterou v pondělí naskočil na led plzeňské ČEZ Areny, mu zdobí ryšavý plnovous. Nová hokejová vizáž? Kdepak, souvislosti jsou jiné. „Před měsícem se nám narodila dcerka a já už nějaký čas před porodem řekl manželce, že se nebudu holit, aby vše dobře dopadlo. Teď už mám porost relativně krátký a hlavně máme doma tu největší radost, kterou rodič může zažít,“ vysvětluje s úsměvem Jozef Balej, 32letý útočník Škody.
Do modro-bílých barev se vrací po sezoně protrpěné v Chomutově, s nímž těžce kousal krutý pád o soutěž níž. Chuť si touží spravit v kabině, se kterou prožil úplně jiné chvíle - zisk titulu loni na jaře.
Už jste minulou smutnou sezonu v Chomutově hodil za hlavu?
Co jiného můžete dělat... Bohužel, stalo se. Vracet se k tomu nemá cenu, to hlavě jen škodí.
Bylo to nejhorší hokejové období, které jste v kariéře zažil?
Asi jo. Ale na druhou stranu, v určitých věcech to byla moc dobrá, až výjimečná zkušenost. Ale rozebírat to blíž nechci.
Jaké jsou tedy aktuální pocity po prvním tréninku na ledě ve staronovém působišti v Plzni?
Moc dobré. Já jsem se těšil na atmosféru v šatně. Na známé tváře, kterých tady ještě pořád zůstalo dost, i když ten kádr je oproti předloňské sezoně trošku obměněný. Navíc s některými kluky jsem byl stále v kontaktu, psali jsme si a zůstali kamarádi.
Jak se vlastně seběhl váš návrat?
S Martinem Strakou jsme byli v nějakém kontaktu už na konci minulé sezony. V létě jsme to docela rychle dořešili a vyvinulo se to tak, že jsem zpátky v Plzni.
Doposud jste se připravoval individuálně. To vám vyhovuje?
Už několik let se v létě na suchu chystám sám. Mám svůj plán, který jsem si osvojil už v době, kdy jsem působil v Americe.
Dokáže člověk udržet vůli a nic neošidit, když trénuje sám?
Jsem poctivák, mám to tak naučené od dětství. Pořád si jedu to své, není pro mě těžké se kousnout, když je třeba. A s věkem hráč pozná, co potřebuje víc a co méně. Dělal jsem různé speciální cviky, jezdil na kole, hodně běhal. S vestou i sprinty s padákem. A z doplňkových sportů vyhrával fotbal, který mě hodně baví.
Jakou roli byste si pro příští sezonu v plzeňském týmu přál vybojovat?
Přišel jsem makat, to je to nejdůležitější. Je na trenérech, jakou roli mi určí. Nemám zapotřebí si vybírat a trenéry ovlivňovat, kde a s kým chci hrát. Přizpůsobím se všude. Ale je logické, že klub si vás vybírá kvůli vašim přednostem a ty se snaží využít. V tom chci být týmu co nejvíc prospěšný.
Jak se vám zamlouvá změna v pravidlech, kdy se zvětšilo útočné pásmo?
Někteří kluci v šatně říkali, že už ani nedostřelí na branku (úsměv). To snad nebude můj problém. Čas ukáže, zda to soutěži pomůže. Je jasné, že zápasy budou ještě víc rozhodovat přesilovky. A já jako útočník říkám, že teď bude v útočném pásmu víc prostoru, takže to může být pozitivní změna.
