„Mám z toho takový divný pocit, hrozně dlouho jsme radost z výhry nezažili. Jsme za ni rádi hlavně kvůli našemu sebevědomí, to šňůra byla opravdu dlouhá. A vzhledem k tomu, co nás teď čeká za důležité boje, je to pro nás velká psychická vzpruha,“ ulevil si litvínovský brankář Pavel Kantor.
Věříte, že teď půjdete nahoru?
Už poslední tři zápasy jsme hráli celkem slušně, předtím některé hodně špatně. Byly tam výkony, které snad ani nebyly hodné extraligy. Důležité je, že teď naše hra jde nahoru a snad bude mít i nadále vzestupnou tendenci.
Duel s Boleslaví přerušilo vysypané plexisklo, jak vás to ovlivnilo?
Ani moc ne. Šli jsme do šatny, kde bylo teplo, pak jsme rozhýbali na ledě. Mohlo to někomu prospět víc a jinému méně, ale nakonec to nemělo důležitý vliv na zápas. Je pravda, že chvíli předtím jsme dostali gól na 1:2, tak byl aspoň čas na poradu v kabině. A trenér Ondra Weissmann nám říkal, ať se nebojíme, že o nic víceméně nejde, ať po nich jdeme. Ať se nebojíme hrát, že to je normální tým jako my, že s nimi můžeme v klidu hrát.
Ondřej Weissmann se z hlediště přesunul na střídačku, jaká to je pro vás změna?
Já to moc nevnímám, to spíš hráči v poli. Zase až taková změna to není, každý hráč chce plnit pokyny trenéra, ať je tam kdokoliv.
V duelu s Boleslaví jste sahali po výhře v normální hrací době, ale 28 vteřin před koncem hosté srovnali v power-play. Co se stalo?
Bylo to nešťastné, neztratili jsme takhle první zápas. V posledních vteřinách při power-play soupeřů jsme dostali gól snad potřetí či počtvrté. Tentokrát si jeden hráč lehnul do střely, další dva byli přede mnou. Snažil jsem se vykouknout, ale zahlédnul jsem puk, až když letěl. Pokusil jsem se vystrčit ještě rameno, lízlo mi ho to, ale nedosáhl jsme na něj. Jsem rád, že jsme tu výhru nakonec ukopali alespoň v tom prodloužení, potřebovali jsme si po dlouhé době konečně zvednout sebevědomí.
V úterý hrajete derby v Chomutově, co od něj čekáte?
Že budeme pokračovat nejen ve zlepšených výkonech, ale i ve sbírání bodů.
