„Díky tam nahoru, že při mně stáli a je to všechno v pořádku,“ říká 24leté křídlo téměř po roce. „Měl jsem zlomenou čelist, 24 stehů uvnitř, 12 venku, zlomený nos a trochu mi to zasáhlo oko. Ale vidím dobře.“
To ostatně v posledních zápasech dokazuje přesnou muškou. Odchovanec Olomouce má před Vánocemi výstavní formu. Z uplynulých čtyř duelů si připsal čtyři zásahy a dvě asistence. Tři utkání ze čtyř si osladil dvěma kostkami bodů.
Když nepálí Irgl, se čtrnácti zářezy nejlepší kanonýr extraligy, nahrazuje ho Jergl. Jako minule v Chomutově. Jeho dva góly za stavu 1:3 znamenaly pro kohouty bod.
V těžké situaci, neboť marodka Mory se plnila, a to ještě ze zápasu odstoupil Irgl i Jerglův parťák ze třetího útoku Holec. Jergl uplatnil důraz, zásah bruslí mu musel posvětit až videorozhodčí. Kontaktní trefa vrátila Hanáky ve třetí třetině do zápasu. Záhy si vzal puk, jenž zhmotňoval zodpovědnost, odvážně projel celé kluziště a zápěstím zavěsil: Koukejte, umím to i hezky!
Srovnáno, fenomenální akce. A to ještě v prodloužení trefil tyč.
Čtvrté Olomouci sice v posledním Chomutově skončila šestizápasová šňůra vítězství po nájezdech, avšak bodová pokračuje. Z posledních jedenácti utkání pouze jednou kohouti odešli s prázdnou.
A Jergl v tom má prsty. „Máme v týmu pohodu. Ale myslím si, že jsme k tomu zápasu přistoupili laxně. Nevím, jestli to bylo i tím, že nás napadlo, že je Chomutov poslední. Nevstoupili jsme do toho dobře a to nás stálo síly. Jsme ale rádi alespoň za jeden bod,“ povídal po zápase novinářům. „Každý bod počítáme, každý bereme a je jedno, jestli je jeden, nebo tři.“
Chomutovu podlehli kohouti i podruhé v sezoně.
„Máme proti nim špatnou bilanci. Možná střílíme málo gólů, možná je to i jejich stylem. Hrají jednoduchý hokej, beci to ometají po mantinelech, protečovávají,“ přemítá Jergl. „Konečně sám sebe poznávám“
Na ledě teď připomíná uragán, všude ho je plno, těžko se chytá a vymýšlí vtipné přihrávky. Třeba v Brně naservíroval z rohu kluziště před brankoviště takový pas, že vděčnému Holcovi stačilo nastavit čepel. Trenéři Jergla podrželi, když se mu nedařilo. Vědí o jeho vysoké herní inteligenci, byť ho v minulých sezonách opakovaně posílali na zkušenou do prvoligové Jihlavy.
„Jihlava mi dala celkem hodně. Měl jsem důvěru trenérů. Ale důvěra se získává postupně, hraním a hraním. V Jihlavě jsem měl dost prostoru a byl jsem za to rád,“ ohlížel se. „Prostě chci, abych na ledě strávil co nejvíce času. A se zkušenostmi stoupal nahoru.“ Jakmile došlo na jednání o nové smlouvě, nenechal si generální manažer Erik Fürst šikovného odchovance, který je v Olomouci od mladšího dorostu, utéct. „Nějaké pouto ke klubu za ty roky určitě je,“ říká Jergl.
A teď důvěru splácí. „Je šikovný hokejista, to jsme věděli, už když hrál v první lize. Umí nahrát puk a myslím, že Míra Holec nás taky dobře doplňuje. Lítá tam jak blázen, nahráváme si všichni a doufám, že to bude pokračovat a šlapat nám to bude dál. Je dobře, že to Aldovi Jerglovi tak lepí,“ chválí parťáka centr Lukáš Nahodil.
Jaká to změna oproti bídnému startu do sezony. Na první gól čekal Jergl až do 30. listopadu.
Šance si 74 kilogramů vážící věchýtek s chlapeckou tváří, na jehož útlých ramenou dres stále tak trochu vlaje, vytvářel, ale zahazoval je. Až mu agent poradil: Klid, zkrátka střílej a nemysli na to.
„Konečně sám sebe poznávám. Předtím jsem hrál za někoho jiného, teď už jsem to já. Doufám, že se bude dařit i dál,“ přeje si. „V kabině je pohoda. Věříme, že vyhrajeme každý zápas, ale říkáme si, abychom nebyli moc na hrušce.“
Jerglovo řádění přerušila reprezentační přestávka, ale vzhledem k početné marodce v týmu i nabitému programu to vítá. „Nevím, jestli je to škoda, to uvidíme po repre pauze. Myslím si ale, že ne. Teď šly zápasy rychle za sebou, byli jsme docela unavení, takže i nějaké to volno bude v náš prospěch a 19. prosince to začne znovu.“
A mladý muž zocelený jizvou ve tváři se zase přihlásí o pozornost.
