„Už mi to kluci připomněli. A je to super, vyhráli jsme, máme dva body,“ uvedl Krajíček.
Jaký byl návrat?
Tempo bylo pro mě hodně vysoké, protože jsem měsíc a půl nehrál, byl jsem zraněný. V první třetině jsem toho měl dost, ale postupně jsme se do toho dostali.
Byl jste hodně vytížený. Hrál jste přesilovky i oslabení.
S tím jsem počítal. Jsem rád, že si zahraju. Samozřejmě někteří kluci jsou zranění, takže až se budou vracet, tak těch minut tolik nebude.
Změnil se Třinec za těch pět let?
Samozřejmě nová je hala, zázemí je tady nádherné. Fanoušci jsou skoro stejní, což je bezvadné. A je tady spousta kluků, co tu byli i předtím, takže i to je pro mě příjemné.
Tudíž nebylo těžké oživit s nimi spolupráci?
Teď se tady hraje trochu jiný systém, ještě si ho budu muset osahat. Není to tak, že odehraju jeden zápas a budu zvyklý na všechno, ale bylo to dobré, protože v Minsku jsem rok nehrál přesilovky. Snad to bude lepší a lepší.
Třinecký kapitán Zbyněk Irgl říkal, že váš návrat očekával. Narážel na něco?
Ne, na nic, my jsme se o tom jen bavili. V Minsku jsem nebyl spokojený.
Hned jste si připsal asistenci, ale v oslabení jste mohl dát i gól, když jste v dobré pozici střílel vedle branky.
Jsem dřevínko... Chybělo snad deset vteřin do konce třetiny, tak jsem zkusil střílet, když mi to Dravec (Dravecký) pěkně dal. Ale bohužel. Snad příště.
