Jakub Kovář na soustředění v hokejové hale v Písku

Jakub Kovář na soustředění v hokejové hale v Písku | foto:  , MAFRA

Gólman Kovář kraluje KHL. Návrat do reprezentace? Byl bych moc rád, říká

  • 1
12 zápasů a všechny vítězné. Hokejisté Jekatěrinburgu v KHL válí také zásluhou českého brankáře Jakuba Kováře. 30letý gólman uznává, že se ještě nikdy necítil na ledě silnější. A touží po comebacku do národního týmu. „Chci ukázat lidem doma, že to pořád umím,“ přeje si.

Momentální fazonu završil Kovář čistými konty z posledních dvou střetnutí, za což se mu Kontinentální liga odvděčila cenou pro nejlepšího brankáře měsíce září.

Naopak jeho krajané a kolegové z brankoviště nezažívají veselé časy. Dominik Furch se veze na vlně trápení s Čerepovcem, Pavel Francouz zahájí premiérovou sezonu za mořem až jako třetí brankář Colorada. A tak je velmi pravděpodobné, že po odmlce v minulém ročníku oblékne Kovář znovu reprezentační dres.

„Ale abych řekl pravdu, moc jsem o tom zatím nepřemýšlel,“ říká gólman.

Ani z vašeho okolí vám to nikdo nepředhazuje?
To zase ano, novináři se mě na to poslední dobou ptají, a já jim na rovinu říkám, že jsem nikdy reprezentační kapitolu neuzavřel. V minulé sezoně jsem jen zkrátka nebyl poprvé za nějakých osm let ani jednou nominovaný, ale kdyby mi trenér zavolal, tak bych pochopitelně rád s národním týmem jel. V létě mi sice bylo třicet, ovšem v současnosti si přijdu nejsilnější za celou svou kariéru. V nároďáku bych ještě rád něco odchytal a ukázal lidem doma, že to umím.

Byla roční reprezentační pauza motivací navíc?
Spíš jsem vypnul hlavu od národního týmu a nemusel na to vůbec myslet. Soustředil jsem se na klub a nenervoval se ničím jiným. Díky tomu jsem se perfektně připravil na novou sezonu, a kdyby ta pozvánka teď přišla, byl bych strašně rád.

Jste s národním týmem v kontaktu?
Od začátku sezony komunikujeme se Zdeňkem Orctem (trenér reprezentačních brankářů), který sleduje všechny kandidáty na post gólmana. Potěšilo mě, když mi po pár zápasech napsal, že mě sledoval a můj výkon se mu líbil. Musím říct, že jsem ještě nezažil, aby mi trenér nároďáku po utkání poslal zprávu, bylo to moc příjemné. Doufám, že mu budu dělat radost dál.

Z klubového hlediska asi situace ani lepší být nemůže...
To si úplně nemyslím, ono se od kluků totiž ani nic jiného nečeká. Každý se pere o práci na další rok. Ať budete v tabulce kdekoliv, každý bude dřít naplno.

Dvanáct vítězství v řadě tedy opravdu neznamená ani nejmenší náznak spokojenosti?
V žádném případě. Musíte brát v potaz, že KHL pro tuto sezonu vyškrtla dva nejhorší týmy z té minulé, hráči se rozlítali do zbývajících mužstev. A spousta solidních hokejistů se muselo smířit s angažmá ve VHL (druhá nejvyšší ruská soutěž), Bělorusku nebo Kazachstánu. Slabých týmů proto v KHL není, prohrát se dá s kýmkoliv.

Letošní dominance Jekatěrinburgu ale nemůže být náhodná. Chytáte i vy sám ve větší pohodě v porovnání s předchozími ročníky?
Pro mě byla zlomová už minulá sezona, kdy se mi po dvou průměrnějších letech vracelo sebevědomí. O to víc jsem letos v létě dřel, také jsem pokračoval v práci na změně stylu chytání. V bráně se teď cítím asi vůbec nejlépe za celou kariéru. Navíc se mi povedlo shodit pět kilo, což mi přidalo na rychlosti. Tohle všechno se pak promítne do celkového výsledku.

Jakub Kovář udržel v dresu Jekatěrinburgu.
Český brankář Jakub Kovář hledá puk, dívá se po něm i jeho spoluhráč Tomáš...

Váš bratr Jan v létě před odchodem do NHL také značně pohubl, nedřeli jste náhodou spolu?
(směje se) To ne. Pro něj byla skoro povinnost shodit, u mě to bylo nečekané. Ani jsem o to moc nestál, až jsem se začal bát, aby se mi nevytratila síla. Vždycky jsem spoléhal na silné nohy. Ale ty mi naštěstí zůstaly a váha ubyla jen tam, kde to vlastně přišlo vhod.

Po této sezoně vám v Jekatěrinburgu vyprší smlouva. Máte představu o svém dalším směřování?
Je fakt, že už se o tom s agenty pomalu začínáme bavit. Ale je teprve začátek října, pořád zbývá dost času. Jak jsem řekl, je mi třicet, takže na nějaké pokusy v Americe je už určitě pozdě. Navíc když vidím šance kluků, kteří v Evropě zářili a pak v zámoří láteří na nevýrazných pozicích, tak se na to cítím starý. Rád bych podepsal smlouvu v Rusku, v Jekatěrinburgu jsem strašně spokojený.

Na druhou stranu, neinspirovala vás cesta vašeho bratra do Ameriky za snem jménem NHL?
Velký rozdíl je v tom, že Honza je útočník a já brankář, navíc on je o dva roky mladší. A když vidím, do jaké pozice se v Coloradu dostal nejlepší český gólman posledních let Pavel Francouz, tak si říkám, že pro brankáře je to o dost těžší. Je až s podivem, v jaké situaci teď Pavel je. Pak se díváte na brankářské dvojice v jiných týmech a říkáte si, že on by tam byl suverénně nejlepší, přitom v Coloradu je na pozici trojky. I když on už s tím nějakou dobu počítal, protože v týmu mají dva gólmany s vysokými smlouvami. Ale nevím, jestli bych já zvládl čekat na farmě na svou šanci.

Bavíte se s Pavlem Francouzem o jeho štaci za oceánem?
Jsme v kontaktu prakticky každý den, i přes časový posun. On zná hodně dobře Rusko, mě zase zajímá, jak to vypadá tam u něj. Měl v posledních dvou letech fantastická čísla a logicky to šel zkusit do Ameriky. Před čtyřmi lety bych do toho možná šel i já, ale rozhodl jsem se tehdy zůstat v Rusku a nelituju toho. Když si to vezmu zpětně, jako malý jsem začínal hrát hokej s jednou postiženou nohou. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že budu pravidelně nastupovat v druhé nejlepší lize na světě, asi bych mu nevěřil.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.