Pokud by takhle hospodařili všichni, tak je tady do roka hladomor ...

Samozrejme, ze obsluha koni je narocnejsi, ale tito majitele to delaji z lasky, preji jim to. Zdali je to ekonomicke je jiz jina otazka. Nicmene, pouziti koni snad muze byt vhodne na priklad pri kaceni lesu v obtiznych terennich podminkach a nebo pri selektivnim kaceni.

Ano, podobných jedinců se svým hospodářstvým o výměře pár hektarů polí a lesa je na Severní Moravě několik. Stejně jako traktor a sklízecí technika musí mít svůj servis tak i koně a dobytek musí mít svého veterináře u koní šikovného kováře . Jen se obejdou bez phm v ropné podobě.

A napřesrok si koupí parní mlátičku! Ne, je to fajn. Přeju jim, ať je to pořád baví a hlavně, ať je to uživí.

proti tomu se nedá nic říct, pokud už to soběstačně funguje. Takže důležitá otázka: jsou v tom dotace?

Jasně že jsou. Každý zemědělec dostává dotace. Kdyby je nedostával, skončil by během chvíle.

Kdysi jsme počítali kolik potřebujete koní aby nahradili při podmítání jeden traktor s podmítačem Lemken a vyšlo nám 175 párů tažných koní. Pochopitelně plus obsluha - kočí atd. Kůň totiž nemůže pracovat celý den ( mimo jiné).

Nu, ano máte samozřejmně pravdu. UŽ 150 LET Před nástupem traktorové mechanizace do zemědělství zde ale byli jako jedinými pomocníky právě koně a dobytek. Osobně nevím, jak by se Radek Brzobohatý v legendárním filmu Rodáci bez koní obešel . Jistě doba se zmněnila a život a technika hospodaření jde dál. Obdělávat hektarové parcely s mnohakonovou technikou je nehospodárné a nepraktické. Dnešní vyuka zemědělských škol je zaměřena na výkon a výdělek. Málokterý traktorista -opravář zemědělských strojů by se spokojil s uváděným platem. Nikde samozřejmně není psáno, že potomci těchto rodin půjdou ve stopách rodičů. Ale pracovní volnost ve výkonu a zisku je na každém. A myslím si , že KPZ je rozhodně lepším řešením než faremní samozběr - kdy zájemci poznávají jen část faremního pěstování tedy tu finální.

Ale jo, jako záliba je to samozřejmě dobré - práce se zvířaty a na čerstvém vzduchu. Ještě navíc, když jim tu zálibu je ochoten někdo platit.

Ale za seriozní podnikání to považovat nelze. Staří sedláci tak sice de facto podnikali, ovšem jenom z jednoho důvodu - tehdy lepší efektivnější technika neexistovala.

Nu pokud je záliba i zaměstnáním tak je to tak jak to má být. Člověk nemusí být jen Leoš Mareš, ale i osvč farmář na svém. Ve světě, na jiných mimoevropských kontinentech jsou i tací jež místo stovek hektarů si vystačí se svými padesáti. A uživí je to.

Nechápu co se na tom zde komentujícím nelíbí. Přijde mi to jako dobrý způsob, jak dělat něco jinak a pokud se najdou lidi, kteří to ocení a hlavně zaplatí, může to být ostatním jedno. Myslím si, že je to rozhodně pro půdu šetrnější než dnešní drancování půdy. Pak se rychle doplní chemicky hnojiva a jedem nanovo. Vždyť dneska už ani není dostatek kravínů, aby se mohlo hnojit přírodní cestou. howg

Problém zcela jiný, ale zároveň dost podobný byl řešen v českém filmu Láska mezi kapkami deště.

Jeden z hlavních hrdinů v podání Vladimíra Menšíka měl naprosto pravdu, že ručně vyrobené boty na míru jsou lepší než Baťovy boty vyráběné sériově a v různých velikostech, nikoli však na míru příslušného zákazníka.

Jenže za prvé kolik lidí si něco takového mohlo dovolit a za druhé to bylo možné, když lidí tady bylo čtyřikrát méně a byli méně nároční (jak směrem k počtu poáru bot, které si pořídili, tak isměrem k potravinám, kdy místo masa jedli hodně čočky a hrachu) a takováto sice kvalitní, ale mnohem méně výkonná produkce to mohla pokrýt.

Teď už to v masovém měřítku dělat nejde.

Výborný koncept do situace, kdy společnost nemá jinak žádné problémy a základní potřeby má bez potiží saturované.

Takže je dost lidí, kteří si mohou dovolit dobrovolně kupovat menší množství za vyšší částky od producenta, který nemá úspory z rozsahu, který nesubstituuje práci kapitálem.

Ale zrovna v příštích měsících a letech tohle bude první, kde se krize na straně spotřebitelů projeví.

Tak určitě.