Skuhravý je součástí premiérového výběru Česka ve sportu, jehož popularita stoupá.
Je také dalším velkým jménem, které se v něm představí. Plážovému fotbalu nedávno propadli třeba Francouz Cantona či Brazilec Romario.
Teď možná kdekdo včetně jeho spoluhráčů čeká, že Skuhravý předvede stejnou "střelnici", jakou spustil na světovém šampionátu v Itálii 1990, na němž oslnil pěti góly.
"Ale ne, pro mě je důležitý úspěch celého týmu, a to znamená postup na listopadové mistrovství světa v Brazílii. Chci se tam dostat za každou cenu," tvrdí fotbalista, který hrál donedávna nižší soutěž za obec Kosoř.
S "velkým" fotbalem už ale kvůli chronicky bolavému kolenu definitivně skončil.
"Naopak plážový fotbal je pro mě výbornou rehabilitací. Písčitý povrch nohu nezatěžuje. A zranění z plážového fotbalu? Maximálně pár odřenin."
Když Skuhravý mluví o fotbale na pláži, je na něm vidět nadšení. "A kdo ví, třeba budu mít brzy mezi bývalými reprezentanty následovníky."
Začínal s ním už před deseti lety na dovolené v zamilované Itálii, kde prožil nejlepší fotbalové časy. S bývalými spoluhráči hráli u moře nohejbal, ale jen do doby, než někdo na oba konce hřiště postavil branky.
Nějak podobně zřejmě začínal plážový fotbal na celém světě. "Je to sranda a velká show pro diváky. Atrakce je už to, vidět hráče v dresech obalených pískem." Baví však především hra. Balon při ní prakticky stále létá vzduchem, přihrávat po zemi nejde.
Zpracovat míč na prsou, vzít jej ze vzduchu nohama, dát ho za sebe patičkou, nadhodit si ho a přes hlavu vystřelit. Není divu, že se hravý Skuhravý těší.
"Je to tak trochu akrobacie. A pokoušet se o nůžky, to se mi vždycky líbilo," říká.
Skuhravý znovu reprezentantem? Rozdíl tu je: dřív jezdil na srazy pohádkově placených profesionálů. Dnes je v partě ryzích amatérů, kteří za své výkony nedostanou ani korunu. Útočník nevypadá, že by mu to vadilo.
- pátek 11. srpna 2006
- 6