Viděl jsem v TV noční zápas s Brazilci, bylo mi 11, táta mně v noci vzbudil: “Vstávej, vedeme nad Brazílií 1:0”. Jenže potom začali úřadovat Pelé a spol. a bylo vymalováno. Viděl jsem i finále s Itálií, to se muselo v Mexiku hrát kolem poledne, u nás to běželo nějak od 8 večer. Pamatuji, že Pelé si tam dělal co chtěl, ale skvělí byli Jairzinho, Rivelino, Tostao a další. Dodnes umím vyjmenovat celou sestavu :-)

Četl jsem v dětství jeho knihu a tenhle článek je skvělý. A ten kop na Viktora z půlky je zase krásně popsán ve Viktorově knize Můj dres číslo 1.

Pelé je jeden z těch, kteří s fotbalu udělali světový sport číslo 1, z takových osobností se v dávných dobách opravdu stávali bohové. Ale co my víme, za tisíc let bude třeba Pelé, bůh fotbalu, v odborných publikacích vedle Jupitera, Peruna, Thora, Jágra a dalších 😉

Z fotky nic nevyčtu, ale z jeho chování ve fotbale samotném i mimo něj nula. Ve srovnání s Kempesem velká nula.

Podívejme se na oba dva po skončení kariéry...

Hokr jako vždy bez zklamání . Tobě, už se nejde ani smát, tady ,už člověk může jen brečet

Moc krásné čtení! Díky!