"Jsem tady rok a půl a zatím to nestálo za nic. Všechny strany jsou z toho určitě zklamané. Kdoví, jaké má s mojí osobou Jablonec vlastně plány," říká 33letý Matej Krajčík, který se uzdravil a včera už nabíral se spoluhráči první ostré dávky zimní přípravy.
Pamatujete, kdy jste si naposledy zahrál ligu?
Bylo to vůbec v tomhle století?
Bylo. Hrál jste osm minut vloni na konci dubna proti Příbrami.
Tak to je super. Fakt bomba...
Celý loňský podzim jste promarodil, co tento dlouhý výpadek zapříčinilo?
V posledním týdnu v květnu, jak už se končilo, mi po nezaviněné srážce na tréninku praskla holeň.
Jak probíhala léčba?
Po sundání sádry jsem byl u moře, kde jsem začal nohu rozhýbávat. I když to bylo takové blbé, protože mi řekli, abych chodil hned bez berlí. A to se chodilo fakt špatně. Sto metrů byl problém. Hodně mi pak ale pomohlo kryocentrum. Kupodivu víc, než moře, teplo a všechny ty věci, co se vždy říkaly. To jsem navštěvoval měsíc v kuse každý den. Potom jsem začal chodit do posilovny a dělal takové ty věci, co člověk sám zná. Denně spinning a tak.
Radil jste se hodně s odborníky?
Když už jsem začal konečně normálně chodit, tak jsem si na tři měsíce najal trenéra. Ten mě hodně posunul dál, protože jsme dělali věci pro mě úplně nové. Za tu dobu jsem přibral čtyři kila svalové hmoty.
Poslední tři týdny podzimu už jste zase trénoval s týmem. Šlo to naplno?
První týden spíš rozcvičky. Další dva už jsem šel předzápasové tréninky na sto procent včetně míče. I když jsem se kontaktům raději vyhýbal.
Co dovolená?
V teple, ale nebyla to ta pravá dovolená. Trávil jsem ji tréninkem.
Troufnete si tedy už na první zápas v zimní přípravě tuto sobotu v Tipsport Cupu proti Hradci?
Na zimní přípravu jsem připravený. Uvidíme ale až po tom týdnu, co kost snese, přece jen trochu citlivější pořád je. A když to člověk cítí, tak to v hlavě furt nějak hlodá. Rozhodne celková pohybová kultura ve hře, jestli nebudu nějak nohu od soubojů odtahovat, prostě subjektivní pocity. Ale určitě minimálně poločas už bych chtěl zkusit.
Máte nějaký speciální chránič?
Když jsem byl v Itálii, tak tam měli všichni chrániče na míru, takové ty lehké karbonové. Tak jsem si ho také pořídil už proto, že ho má člověk na celý život. A teď se hodí. Žádná jiná zvláštnost ve výstroji není.
Po dlouhé pauze vás čeká v silné konkurenci boj o návrat do sestavy. Jak si věříte?
Nemůžeme si nic nalhávat, v březnu mi bude třicet čtyři, v létě mi končí smlouva. Já se teď ale cítím zase skvěle, fotbal chci hrát, chuť je,motivace taky. Uvidíme, jak se s tím popasuju a jak rozhodnou jiné okolnosti. Může to dopadnout jakkoli.
