„Něco jsem chytil,“ prohodila 31letá jednička Zbrojovky. „Oni sem nedojeli na výlet. Pan Jarolím (trenér Mladé Boleslavi) udělal v kabině vítr, my se jen dobře bránili,“ dodal po výhře 1:0.
Skromnost ale v neděli nebyla úplně na místě. Vždyť u Melichárka vždy zhasly boleslavské naděje. „Podíl na tom má celé mužstvo,“ hodnotil flegmatik, jenž přišel v zimě ze Slovácka.
Dvakrát domácímu strážci pomohla branková konstrukce. V 75. minutě ji rozezvučila hlavička hostujícího Ondřeje Zahustela. O čtyři minuty později Melichárek zázračně vytěsnil na tyčku gólovku Tomáše Wágnera, který stál na malém vápně. Tmavovlasý pohodář zaťal radostí pěst, před novináři však „po melichárkovsku“ odpovídal: „Těžko říct, jestli by to šlo do branky. Tyčka je tyčka.“
I díky klíčovému zákroku Zbrojovka uhájila těsné vedení. „Dušan měl dobře postavené tyče. Prostě je to klidný brankář,“ pousmál se brněnský trenér Václav Kotal, jenž kromě gólmana vypíchl výkon stopera Pavla Košťála.
„Jeho návrat po zranění byl důležitý. Je to soubojový hráč, který nám podržel zadek,“ poznamenal Kotal. „Vpředu nebyl nikdo, kdo by udržel balon. Dostali jsme se pod tlak, naštěstí ale celá obrana s brankářem hrála skvěle,“ chválil parťáky Miroslav Markovič, autor tříbodové trefy.
Že by po defenzivních ódách konečně pookřál hrdina Melichárek? Kdepak. „Kdybychom nedali gól, tak to bude zase 0:0,“ líčil kliďas, jenž kvůli pasivitě ofenzivních spoluhráčů byl ve druhém poločase pod palbou střel.
„Těžko jim můžu něco říkat. Ono běhat bez balonu je dvakrát těžší než s ním. Kluci byli unavení, ale deset minut před koncem se nám párkrát podařilo podržet míč vpředu a to rozhodlo.“
Zbrojovku nyní od sestupových pozic dělí propastných 11 bodů. „Záchrana? Radši ještě nepředbíhejme,“ podotkl Melichárek.
