Lokvenc: Když chce mít fotbalista vystaráno, musí ven

P r a h a - Sparta netají, že po skončení ligy některé hráče prodá do zahraničí. Nejčastěji se vyslovuje jméno šestadvacetiletého útočníka Vratislava Lokvence. "Mám ve Spartě smlouvu do června příštího roku, ale když se objeví výhodná nabídka pro mě i pro klub, uvolněn budu," říká fotbalista, který do Sparty přestoupil v říjnu 1994 z Hradce Králové. "Chraň bůh, že bych si teď na něco stěžoval, ale je pravda, že změna povzbudí každého. U mě by ta změna přišla po téměř šesti letech."

Jaké nabídky jste zatím dostal?
V poslední době jedinou konkrétní z Fenerbahce Istanbul. Se zástupcem tohoto klubu jsem přes mého manažera jednal před měsícem. Fenerbahce nabízí velice výhodnou smlouvu na dva až tři roky. Kolik chce dát Spartě, to nevím, a ani to není moje starost.

Sparťanský ředitel Miroslav Pelta prohlásil, že si vás cení na deset milionů marek. Co když zájemce o vaše služby nabídne míň a Sparta vás neuvolní?
Byl bych z toho docela otrávený, ale smlouvu bych dodržel a snažil bych se hrát jak nejlíp umím. Teď ale myslím hlavně na to, abychom obhájili titul.

Zmínil jste se, že Fenerbahce vám nabízí velice výhodné podmínky. Co si lze pod těmito slovy představit?
Že bych byl se smlouvou moc a moc spokojený.

Co to znamená?
Víc už raději neřeknu. V Německu, Itálii, nebo ve Španělsku bych to asi netajil, protože tam jsou lidi na velké příjmy fotbalistů zvyklí. Jenže u nás jeden druhému většinou závidí. Něco jiného jsou částky, za které hráči přestupují. S tím by se tajnosti dělat neměly.

Nejsou však platy špičkových fotbalistů, hlavně v cizině, přece jen přehnaně vysoké?
Když ty peníze někdo dávat chce, tak ať je dává. Většina lidí vidí jenom ty velké sumy, ale přitom se zapomíná, že my pár let po třicítce s takovými příjmy končíme a máme před sebou dalších třicet let do důchodu. Aspoň při dnešních fotbalových platech můžeme potom nějaký čas slušně žít.

Dá se slušně žít po kariéře v dnešní Spartě?
Bezstarostné stáří rodině nezajistíte, ale pár let se z peněz za fotbal určitě v klidu žít dá. Ale aby měl fotbalista vystaráno jak se říká nadosmrti, musí ven.

Pokud odmyslíme výdělek, kdy pro českého hráče nastává ten pravý čas odejít do silného evropského klubu?
To je individuální. Někdo může jít v osmnácti, jiný ve dvaadvaceti, další později. Záleží na mnoha okolnostech. Já si myslím, že v takovém případě se nic nemá uspěchat. Pokud jde o mě, řekl bych, že už ten pravý čas přišel.

Začíná se dařit vašemu spoluhráči Sieglovi, který dal v posledních třech utkáních po gólu. Jak se dnes díváte na to, že během podzimu trenér Hašek tradiční dvojici Siegl - Lokvenc roztrhl?
Myslím, že to byla škoda. I když Baranek se Sionkem se z druhé vlny snaží, přece jen se bez Siegla cítím v útoku osamocený.

Jenže Siegl si to zavinil sám. Ztratil formu a hodně si uškodil i neproměněnou penaltou proti Bordeaux v Lize mistrů.
Za neproměněnou penaltu se hráč neodstřeluje. A ať to se Sieglem bylo všelijaké, tvrdím, že kdybychom na hřišti zůstali spolu jako za starých časů, vedli bychom teď před Slavií o tři body.