"Nastal čas, aby vrátil to, co jsme do něj investovali," prohlašuje zase šéf František Hrdlička.
Před půldruhým rokem koupily Teplice bývalého reprezentanta z Německa za deset milionů korun.
V sedmadevadesátém, když do Německa odcházel, byl ale čtyřikrát dražší. Logicky: Leverkusen tehdy bral ze Sparty hvězdu ligy.
V bundeslize se však Frýdek neprosadil. Navíc se z ní vrátil jen jeho stín. Jestli se má ještě fotbalově probudit, je zřejmě nejvyšší čas.
Proč nyní fotbalista cítí, že může oprášit své renomé? A proč to nešlo dřív? Pomohla výměna trenérů. Josef Pešice si představoval, že Frýdek nahradí dalšího bývalého sparťana, Michala Bílka. Jenže bránit tvořivému hráči nesedělo.
Pešiceho nástupce Rada ho takhle nesvazoval. Po svém příchodu slyšel o Frýdkovi spoustu špatných zvěstí: prý trucuje a straní se party.
Ale... "Frýdek se mi ozval sám, byl jsem zrovna na soustředění nároďáku před mistrovstvím Evropy v Rakousku. Vyptával se, co s ním bude, měl opravdový zájem. Věděl jsem, že tak se nechová problémový hráč, a potom jsem se v tom rychle utvrdil." Pod Radou si Frýdek začal léčit ušlápnuté sebevědomí. Kdysi ve Spartě báječný driblér přiznává, že v Teplicích zkazil dva míče a celý zápas byl pro něho ztracen. Měl strach cokoliv vymýšlet.
"Teď se zase nebojím," raduje se.
Když vysedával na lavičce, ztrácel fyzičku. Jenže přes zimu tvrdě dřel a nyní je kondičně v pořádku.
"Chci si ještě zahrát pár výborných zápasů." To je jeho motivace.
Se slibnou fazonou vlétl už do podzimu. Ze hry ho však vyřadila nemoc.
Ta mu komplikuje plány i nyní: má podezření na borreliózu, příští týden se z krevních testů dozví, jestli se potvrdí. Znamenalo by to opět na pár týdnů stop.
"To by mě pěkně štvalo."
