Souboj Opavy se Zlínem byl zajímavý z řady pohledů. Stal se jubilejním prvoligovým zápasem Martina Kotůlka.
Nastoupili proti sobě trenéři Vlastimil Palička a Pavel Hapal, kteří by před měsícem stáli ještě na opačných stranách. Došlo také k soupeření bratrů Baránků.
Vít hájil branku Zlína, Jan se pohyboval mezi opavskou zálohou a útokem. Z očí do očí proti sobě stáli jen ve 24. minutě. To Jan vystřelil z otočky, jenže Vít míč chytil. Jan Baránek se na bratra pouze smutně usmál.
"Říkal jsem mu, dáš to někdy jindy, ten svůj padesátý gól," podotkl Vít Baránek.
"Špatně jsem míč trefil, protože jsem se otáčel, takže pro bráchu nebyl problém ho chytit," uvedl Jan Baránek.
Nenabádal bratra, aspoň v legraci, aby nějaký gól pustil? "V takové soutěži se to nedá," ohradil se Jan Baránek. "Oba týmy byly ve stejně kritické situaci."
To potvrdil Vít: "Také jsme potřebovali vyhrát."
Opavští nastoupili bez klasického útočníka, protože Batista stál kvůli čtyřem žlutým kartám. Další útočníky opavský trenér Vlastimil Palička nechal na lavičce. Na hrot vysunul Tarcisa, jehož doplňoval Jan Baránek.
"Máme úzký kádr," komentoval sestavu Palička. "Chtěli jsme útočit po stranách. To jsme zvládli. Dostávali jsme se do šancí, ale neproměnili je," dodal.
Kouč Zlína Hapal byl po utkání spokojen. Jeho mužstvo splnilo taktiku. Hráči měli za úkol napadat domácí rozehrávku.
"Díky tomu se nám podařilo vstřelit první gól," připomněl Hapal. "Ale nemohli jsme tak hrát celých devadesát minut, závěr prvního poločasu patřil Opavě. Nám naštěstí vyšel úvod druhé půle, kdy jsme vstřelili gól ze standardky. To nás zase zvedlo, zbytek utkání jsme už zvládli," pochvaloval si.
 Přímý kop proti Zlínu. |
