Afrika zatím prožívá fotbalovou bídu. Zato latinskoamerická jízda baví

Johannesburg (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Král Pelé jim prorokoval lichotivý výsledek: "Jeden z afrických týmů se dostane nejméně do semifinále." Zatím je však fotbalová Afrika rozmrzelá. Světové semifinále na turnaji v Jihoafrické republice? Leda ve snu.

ZMAR. Fotbalisté Jihoafrické republiky teď mají k postupu ze základní skupiny hodně daleko. | foto: AP

Teď přišla jejich chvíle. Ukážou světu, že už můžou směle konkurovat Brazílii, Argentině, Itálii a všem slavným fotbalovým zemím. Jenže z africké fotbalové horečky, která vypukla před mistrovstvím světa, je zatím velká kocovina: 9 zápasů, 1 vítězství, 3 góly.

A příliš to nemění ani senzační páteční remíza Alžířanů proti Anglii – tenhle bod byl vítězstvím defenzivy a destrukce.

"Špatné výsledky? Nepřekvapují mě, protože Afričané nedokážou změnit rytmus hry. Navíc podléhají atmosféře," říká český trenér Miroslav Soukup. Když vedl juniorskou reprezentaci Egypta, poznal africkou mentalitu, která je ve vyhrocených chvílích náchylná k naivitě a nekázni.

Nigerijci by mohli vyprávět. Čtvrteční zápas s Řeckem měli báječně rozehraný, vedli, ovšem Sani Kaita po půlhodině prostoduše nakopl Torosidise a šel ven. Oslabený tým dostal dva góly a africká statistika se pokazila ještě víc.

Srovnání kontinentů: jakou mají úspěšnost

Afrika = 22 % (6 bodů z 27)
Ne, tohle rozhodně na africký turnaj zatím nevypadá. Pořádající kontinent zastupují domácí JAR, Nigérie, Alžírsko, Kamerun, Pobřeží slonoviny a Ghana. Ta je dosud jediným africkým týmem, který dokázal zvítězit. A podle expertů i jediným, jenž má šanci na postup.

Latinská Amerika = 70 % (21 z 30)
Takovou sumu nasbíral bodový součet těchto týmů: Mexika, Uruguaye, Argentiny, Paraguaye, Brazílie, Hondurasu a Chile. A to spolu ještě poslední dvě jmenované země hrály navzájem... V této skupině jsou top favoriti (Brazílie, Argentina) i možní černí koně (Chile, Uruguay, Mexiko).

V historii najdete jen dva pozoruhodné výsledky Afriky. Kamerun se střílejícím dědečkem Millou zvládl čtvrtfinále v Itálii 1990 a semknutý Senegal tento úspěch o 12 let později zopakoval.

Letos si Afrika obzvlášť věřila, protože mistrovství světa poprvé v dějinách pořádá. Celý kontinent se sjednotil a pod heslem "Africa United" vyrazil do boje. Každý ze šesti týmů hovořil o tom, že postup ze skupiny je povinnost.

A realita? Jižní Afrika téměř vyřazená, Nigérie taktéž, Kamerun nezvládl premiéru s Japonskem, Pobřeží slonoviny uhrálo nudnou remízu 0:0 a Alžírsko podlehlo Slovincům. Světlou výjimkou je jen Ghana, která porazila oslabené Srby.

"Právě jedině Ghana může konkurovat zbytku světa. Má vyvážený tým, organizovaný a hlavně nedělá hloupé trenérské změny. Minule tým vedl Srb Dujkovič, teď Srb Rajevac. Ty kroky mají smysl. Všude jinde se mění trenéři, styly i nároky. Kvůli netrpělivosti zůstáváme pořád podřadní," stěžuje si Fred Kaweesi, reportér z Ugandy. A tvrdí: "Jedině Ghana může postoupit dál."

Trenér Soukup souhlasí: "Ghana má totiž nejblíž k týmovému pojetí. Není náhoda, že se na posledním Africkém poháru dostala do finále a vyhrála mistrovství světa do 20 let."

Africké týmy sice přivezly skvělé individuality Drogbu, Eto’oa, Pienaara, Kaloua, Appiaha, Gyana nebo Taiwa, ale v soudržnosti a disciplíně nepřesvědčují.

"Pro hvězdy je to úplně jiné než v klubech, kde se je trenéři nesnaží změnit, naopak chtějí využít jejich kreativních schopností. Na konstrukci a organizaci hry totiž mají jiné hráče," tvrdí kouč Soukup. "Disciplínu a organizaci hry po Afričanech nechtějte."

"Navíc si chlapci moc připouštějí, že na ně spoléhá celá Afrika. Znervózňuje je zodpovědnost. Cítím z nich až strach. Egypt by strach neměl," dodává novinář z Ugandy. Jenže Egypt, v posledních letech vládce Afriky, se neprobojoval skrz kvalifikaci...

Latinskoamerická "telenovela" usiluje o fotbalového Oscara

Dočetli jste příběh africké tragédie? Pak přelaďte na latinskoamerickou telenovelu. Týmy z této části světa zatím na fotbalovém šampionátu vévodí. Ani jeden z nich doposud nezklamal.

GÓLOVÁ RADOST. Mexičané se radují z gólu, který vstřelil Blanco (vpravo).

Platí to jak u favoritů typu Argentiny a Brazílie, tak i u dalších. Uruguay a Mexiko míří za postupem ze skupiny, Paraguay má na kontě remízu s italskými šampiony. A Chile překvapilo nápaditou hrou při výhře nad Hondurasem.

Ani jedno z těchto mužstev se neotravuje s takovou zbytečností, jako je skromnost, v kakofonii hlasů ji nenajdete. "Nikdy v historii nemělo Chile tak skvělý tým, navíc ho vede výborný trenér. Není pro mě překvapení, jak vypadá náš projev na trávníku – a nebude pro mě překvapení, když sehrajeme velký turnaj," tvrdí bývalý slavný chilský útočník Ivan Zamorano.

"Mexiko má fantastický tým a fantastickou budoucnost," věští zase na serveru FIFA expert Humberto Grondona. "Můžeme se ještě zlepšovat," říká zase – což zní skoro jako výhrůžka – uruguayský trenér Oscar Tabarez.

Ukázkou jihoamerické dominance je skupina A. Jihoafrickou republiku a Francii v ní dosud jasně přehrávají Uruguay a Mexiko, a pokud si v závěrečném utkání navzájem darují bod, shodně postoupí.

Uruguajští fotbalisté gratulují střelci Forlánovi (uprostřed) ke gólu do sítě JAR.

Uruguajský obránce Fucile se žene za míčem během utkání s JAR.

Na "mírový pakt o neútočení" ovšem v tomto případě příliš nespoléhejte, především Mexiko bude muset myslet na tři body. Remíza ho totiž nechá na druhém místě a v osmifinále by pak narazilo podle všeho na Argentinu. "Náš turnajový osud záleží z velké míry právě na tom, zda se nám podaří skupinu vyhrát," myslí si Grondona.

Čím to je, že Jihoameričané zatím vládnou? Zdá se, že k taktické vyspělosti, kterou víceméně zvládá každý účastník mistrovství, přidávají zatím nejvydařenější individuální schopnosti.

Abychom v laciném příkladu neuváděli Messiho: kdo ze soků Jihoameričanů může říct, že má v týmu hráče typu Diega Forlána, který kromě predátorských schopností slouží nezištně i uruguayskému mužstvu? "Jestliže vyhraji mistrovství světa, udělám v Montevideu obří party," sní Forlán.

K takovým oslavám má uruguayská metropole ještě hodně daleko. Ale rozhodně blíž než třeba Paříž nebo Yaoundé.