Český kouč pojal utkání jako možnost k vyzkoušení nových tváří, zatímco německý kouč na řecké lavičce Otto Rehhagel postavil to nejlepší, co měl k dispozici.
"Už zase hrajeme fotbal, i když zatím nedáváme góly," zhodnotil zápas český kapitán Pavel Nedvěd, jenž v jedné ze svých dvou gólových šancí trefil tyč. Na tribunu tenkrát usedl lehce zraněný Rosický.
Řecko tehdy nastoupilo v sestavě: Nikopolidis - Patsatzoglu (46. Lakis), Dabizas (57. Gumas), Kirgiakos (46. Zagorakis), Venetidis - K. Konstantinidis, Basinas, Tsartas (43. Kafes), P. Konstantinidis - Giannakopulos (46. Georgiadis), Nikolaidis (64. Vrizas), tučně jsou zvýrazněni hráči, kteří jsou na současné řecké soupisce pro mistrovství Evropy.
Česko se představilo ve složení Vaniak (46. Kinský) - Johana (23. Mlejnský), Holeňák (46. Ujfaluši), Bolf, Jankulovski - Poborský (83. Horváth), Galásek (68. Pikl), Nedvěd, Sionko (46. Hübschman) - Koller (46. Štajner), Vachoušek, také v této sestavě jsou současní reprezentanti startující na evropském šampionátu tučným písmem. Více se o utkání dočtete ZDE
|
|
ŘeckoDo utkání základní skupiny, které se hrálo v Římě, vstupovala tehdy obě mužstva v naprosto odlišné roli. Zatímco Československo obhajovalo evropský titul, Řekové si premiérově vychutnávali atmosféru velkého turnaje. Československé vítězství 3:1 se však nerodilo lehce.
Skóre otevřel rychlou brankou Antonín Panenka, který se krásně trefil z přímého kopu, ale zakrátko bylo vyrovnáno. Důležitou výhru, jež československým hráčům pootevřela dveře do zápasu o bronz, zařídily góly Ladislava Vízka a Zdeňka Nehody.
Na mistrovství světa 2002 v Japonsku a Koreji se ani jeden z celků neprobojoval, avšak v následné kvalifikaci na evropský šampionát si Češi i Řekové vedli výborně a nakonec se v kvalifikačních skupinách mohli radovat z prvního místa. Rehhagelovi svěřenci sice na úvod prohráli doma se Španělskem a venku s Ukrajinou, ale pak už neztratili ani bod.
Řecký fotbal povstal z podprůměru v 70. letech. Důkazem byla účast na mistrovství Evropy v Itálii, kde Řekové po dvou porážkách uhráli remízu 0:0 s pozdějšími šampiony z NSR.
Mnohem hůř dopadla o čtrnáct let později řecká premiéra na mistrovství světa. Na amerických trávnících nevstřelili Řekové jako jediné mužstvo ani branku a sami inkasovali hned desetkrát. Jejich účinkování na světovém fóru tak po porážkách s Argentinou, Bulharskem i Nigérií skončilo velkou ostudou.
Na následujících čtyřech velkých akcích Řecko chybělo, a tak na podzim 2001 angažovali svazoví funkcionáři trenéra Rehhagela. Německý kouč vtiskl do té doby průměrnému týmu řád a výsledkem bylo úctyhodných patnáct zápasů bez porážky a postup na šampionát do Portugalska.
O tom, že fotbal je v Řecku na vzestupu, svědčí i pravidelná účast řeckých klubů v Lize mistrů. Do hlavní fáze soutěže se v sezoně 2003/04 probojovaly hned tři celky - aténské kluby Panathinaikos a AEK i Olympiakos Pireus. Tato trojice si rovněž rozdělila posledních šestnáct ligových titulů.
Bilance vzájemných zápasů
23. března 1977
Československo - Řecko 4:0, přátelsky v Praze na Spartě
22. března 1978
Řecko - Československo 0:1, přátelsky v Soluni
14. června 1980
Československo - Řecko 3:1, čtvrtfinálová skupina ME v Římě
24. března 1982
Československo - Řecko 2:1, přátelsky v Praze na Strahově
5. září 1984
Řecko - Československo 0:1, přátelsky v Aténách
17. dubna 2002
Řecko - Česko 0:0, přátelsky v Janině
 Český fotbalový reprezentant Štěpán Vachoušek (vlevo) se snaží připravit o míč domácího Kostase Konstantinidise. (17.4.2002) |
