Zavřel jsem oči a vystřelil, řekl Dvořák

Hradec Králové - V prvním poločase druholigového zápasu se hradecký útočník Pavel Dvořák dostal v pokutovém území Vítkovic k míči, nekompromisně ho poslal do branky a vyrovnal na 1:1. Po přestávce to mohl třikrát při svých šancích zopakovat, ale už takové štěstí neměl.

Proto si hodně oddechl, když se v nastaveném čase 2. poločasu po rohovém kopu do branky moravského týmu trefil spoluhráč Ferčák a rozhodl tím o dalším druholigovém vítězství Hradce.

"Oddechl jsem si hodně," přiznal po utkání nadějný útočník, který se přes svůj dorostenecký věk nekompromisně tlačí do základní sestavy hradeckého mužstva.

Určitě hlavně kvůli svým neproměněným šancím.
Přesně tak. V prvním poločase jsme totiž vyrovnali, ale druhý jsme nezačali dobře. A když jsme se z toho zvedli a vypracovali jsme si šance, tak jsem je neproměnil. Zaplaťpánbůh, že nám to tam spadlo alespoň v nastaveném čase, i když se štěstím.

Co jste si o šancích, které jste ve druhém poločase neproměnil, říkal?
Stále jsem věřil, že ještě jeden gól dáme. Přestože už se blížil konec zápasu. Nakonec nám vítězství přinesl roh už v nastaveném čase, kdy jsme se v pokutovém území soupeře prosadili a konečně to vyšlo.

V šancích jste se ve druhém poločase nejvíc objevoval vy. Co jste si po nich vyslechl od spoluhráčů?
Na hřišti naštěstí nic, bohužel jsem už neměl tolik štěstí jako v prvním poločase.

V něm jste vyrovnal nekompromisní střelou. Kam jste mířil?
Nikam. Zavřel jsem oči, narval jsem to na branku a spadlo to tam.

Vašemu gólu předcházel váš souboj s obráncem Vítkovic, kdy už to vypadalo, že o míč přijdete...
Obránce mi míč vlastně už vzal. Ale když ho chtěl odkopnout, trefil mě a míč se od mě odrazil, navíc naštěstí přede mě dopředu a já jsem mohl jít sám na branku. Byl z toho po brance v prvním jarním kole v Sokolově můj druhý druholigový gól.

Přestože můžete ještě i v příští sezoně hrát za dorostenecké mužstvo, jste stabilním hráčem druholigového seniorského týmu. Jak těžký byl přechod z dorostu?
Hlavně je to velký skok. Všechno je rychlejší, důraznější. Pro mě je to navíc náročnější třeba i v tom, že chodím ještě do školy a zvládat to s fotbalem na této úrovni dohromady je těžké. Hodně trénuju, pak se člověk ještě musí učit.

Co studujete?
Třetí ročník soukromé obchodní akademie.

Na jaře jste si zahrál za dorost jediný zápas, jaké to je se zase vrátit?
Těžké, protože od vás všichni očekávají, že když hrajete v áčku, tak že budete rozhodovat zápasy. Ale ono to tak jednoduché není. Když se člověk vrátí, tak vidí ten rozdíl. Hlavně v rychlosti a v důrazu, s tím jsem měl na začátku největší problémy.

Teď vás čeká zápas v Praze na Bohemians.
Na to se moc těším, Bohemians hrají dobře, chodí tam lidí, poprvé v životě si zahraju před takovou kulisou.

Za trpělivost jsme si výhru zasloužili, těší trenéra

H r a d e c  K r á l o v é (hek) - Takové vítězství potěší dvojnásob. Fotbalisté Hradce Králové ho v dalším druholigovém kole urvali až v nastaveném čase, ve kterém vstřelili týmu Vítkovic druhý gól.  „Umím se vžít do pocitů mužstva, které už už sahá po bodu a v samém závěru o něj přijde. My jsme si ale tentokrát za trpělivost vítězství zasloužili,“ uvedl hradecký trenér Luděk Klusáček.

Proti mužstvu, které pracně sbírá body, aby ze soutěže nesestoupilo, se Hradec dlouho nemohl prosadit. V 1. poločase dokonce prohrával.  „Jenomže my jsme odehráli další utkání, jakých máme za sebou už několik. Hrajeme, vedeme, ale pak dostaneme góly, které si dáváme prakticky sami,“ bědoval vítkovický kouč Alois Grussmann hlavně s ohledem na vyrovnávající branku, při které obránce jeho týmu při odkopu hrubě chyboval a hradecký útočník Dvořák toho využil.

Pak to však až do konce zápasu vypadalo, že si hosté přece jen bod odvezou. Vzal jim ho až v nastaveném čase střídající Ferčák.  „Zkušenější mužstvo by si už bod vzít nenechalo. Sahali jsme po něm, měli jsme to uhrát,“ domnívá se Grussmann.

Jeho protějšek Klusáček přiznal, že vítězství bylo tentokrát šťastné: „Po úvodním gólu soupeře jsme se dostávali kostrbatě do hry, navíc jsme měli na začátku druhého poločasu hluché místo.“