"Spadl jsem z výšky na ruku a natrhnul si ramenní úpon. Naštěstí se nepotvrdily obavy, že tam bude nějaká zlomenina. Mám mít jen deset dní klid," oddechl si Tesařík.
Spolu s dalšími zimními posilami Velebou či Sigmundem měli zvednout Blšany z poslední třetiligové příčky. Jenže i po čtyřech jarních kolech mají k sestupu pořád nejblíž.
"Mohli jsme mít osm bodů, a ne jeden. S Chebem to bylo na výhru, se Spartou na remízu. A teď s Příbramí jsme měli taky vyhrát." Vedení 1:0 Blšany ztratily ve druhém dějství.
"Moc jsme zalezli, chtěli to už udržet. Koledovali jsme si o gól," připustil Tesařík.
Přestože je ve hře ještě 39 bodů, naděje na záchranu se každým kolem snižuje. "Ty prohry jsou hodně deprimující," přiznává.
Projevuje se, že tým se slepil na poslední chvíli a vůbec neprodělal společnou zimní přípravu?
"Já bych řekl, že to tím není. Ale kádr je úzký. Když vypadnou tři čtyři hráči, je to znát. Třeba stopeři nám scházeli oba najednou, to je smůla. Pak všichni hrajeme na nezvyklých postech, musejí naskočit dorostenci. Začali jsme se lepšit všechno se najednou rozpadlo."
