Proto se bývalý reprezentant, vítěz Poháru UEFA a ruský šampion musí smířit s tím, že dres divizních Zbuzan v příštích dvou letech nenavlékne. Ani žádný jiný.
Disciplinární komise ho ve středu odpoledne na Strahově vyslechla, ocenila, že dorazil osobně, ale těžko mohla vynést mírnější verdikt.
Kdyby za sobotní kopanec do ležícího soupeře a inzultaci rozhodčího zazněl jakýkoli jiný trest než nejvyšší možný, šlo by o výsměch.
Všem, kteří si záznam Šírlova řádění prohlédli na internetu. Napadenému soupeři, rozhodčímu a přihlížejícím. A především celému fotbalu, kterému Šírl zase o něco víc zamazal už tak dost pošpiněné renomé.
„Neustál jsem to po sportovní ani lidské stránce,“ kál se po vynesení rozsudku. „Je mi to líto a trest přijímám.“
Sám ví, že stopka na dva roky je zcela logická. Dobře že padla: je důležité ukázat, že ani mimo profesionální soutěže a se slavným jménem v registračce si nikdo nesmí plést hřiště se zápasnickou arénou.
