Na jaře z šesti utkání prohrál jediné, hned to první se střížkovskými Bohemians 1:3.
Co pro vás v boji o udržení znamená sobotní domácí bezbranková remíza s Třincem?
Potřebovali jsme tři body, abychom se odpoutali ode dna. Hráli jsme doma, navíc o šest bodů, jak se říká. Jenže nedokázali jsme si vytvořit žádnou stoprocentní šanci a byla to remíza.
Dosud jste v jarní části ligy získali devět bodů. Odpovídá to vašim představám?
Hlavní je, že zatím hrajeme celkem dobře. Mrzet nás musí především špatná koncovka. Do té se musíme více tlačit, vpředu nám chybí důraz, abychom doma vyhrávali.
Špatná koncovka, to je věčný problém Hlučína.
To ano. Když dáme gól, tak vyhráváme 1:0. Trápí nás ale i standardky. Ty jsme třeba s Třincem vůbec nevyužili.
Dáváte málo gólů i pro to, že vám v týmu chybí typický kanonýr?
Vpředu máme mladé kluky, kteří se ve druhé lize teprve oťukávají. Ale jak říkáte, opravdu nám chybí hrotový útočník.
A mohl by jím být třeba Michal Galajda, který dal v 18. kole v Čáslavi dva góly?
Michal se teprve chytá, branky začíná střílet, ale potřebujeme ještě někoho, kdo ho bude doplňovat.
Jak mohou Hlučínu pomoci vaše zkušenosti?
V týmu máme i další zkušené kluky. Snažím se spoluhráče pořád povzbuzovat, šlapat ale musí celý mančaft. Pokud tomu tak bude, tak jaro určitě zvládneme a ligu zachráníme.
Máte obavy, že byste přece jen mohli sestoupit?
Obavy jsou vždycky. Když budeme doma pouze remizovat, tak se do bojů o udržení namočíme ještě více, než jsme teď.
Hlučín hraje druhou ligu třetí sezonu. Stále se v ní ale pouze zachraňuje. Čím to je?
Jasně, ale tady se teprve buduje celkové zázemí pro takovou soutěž. Ještě tady nejsou kabiny společné pro obě mužstva, chybí rehabilitace.
Co bude pro Hlučín na jaře klíčové?
Důležité je, že doma hrajeme s týmy, které jsou ve spodní části tabulky, s Vítkovicemi, s Ústím nad Labem. Ty soupeře budeme muset už porazit.
Dole v tabulce je také Třinec a s tím jste jen remizovali 0:0. Jsou pro vás vůbec zápasy doma s celky ohroženými sestupem výhodou?
Určitě. Musíme sice více tvořit než na půdě soupeřů, ale přece jen na svém hřišti hrajeme lépe než venku.
