"Jsem nervózní jako blázen. Člověk by chtěl, ale dobře ví, že to nemůže ovlivnit. Je to šílené," poznamenal Nezmar krátce před zápasem, kdy v kabině navštívil spoluhráče a povzbuzoval je.
První poločas strávil na tribuně. Sedl si vedle svého otce a fandil Slovácku.
"Byly to nervy. Klepal jsem se jako osika," pousmál se Nezmar.
V přestávce se přece jen přesunul na zelený trávník. Na hřiště pochopitelně nevyběhl, ale zůstal na lavičce. V ruce měl videokameru a pro klubový archiv nahrával zajímavé záběry ze zákulisí.
"Dostal jsem speciální úkol," podotkl Nezmar, který se zranil minulý týden v souboji se Spartou. Předčasně pro něj skončila sezona, v níž ho trápila neuvěřitelně dlouhá řada zranění. "Už ani nepočítám, kolik jich bylo," dodal útočník.
