Už letos jste měly velkou šanci na druhé místo za dosud suverénní Spartou. Remíza 2:2 v závěrečném utkání na Slavii ale pražským soupeřkám stačila k udržení bronzu. Jak jste spokojena se sezonou?
S odstupem času od sobotního závěrečného zápasu už je zase nálada lepší. Při těch podmínkách, jaké jsme na Slovácku měli, je třetí místo obrovským úspěchem. Ale druhé příčce jsme byli opravdu blizoučko a myslím si, že Slavii jsme mohli porazit. Ale nebyla to otázka jednoho zápasu: body jsme ztratili s Brnem a Hradcem, to rozhodlo.
Oplakaly hráčky tu remízu?
Nebyly slzičky, ale přímo slzavé údolí.
Co vám v sezoně udělalo největší radost?
Hlavně Julie Scheppeleová, nová Američanka v našem týmu. Potěšilo mě, jak dobře se u nás zabydlela, byla pro holky vzpruhou. Je to první hráčka z daleké Kalifornie, proto jsem měla mírné obavy, ale Julie přinesla úplně nové vnímání fotbalu. Holky se od ní obrovsky učí.
Hodně putovala sestavou, hrála v obraně, záloze i útoku. Proč?
Sama Julie řekla, že to je v pohodě, klidně nastoupí tam, kde je zrovna potřeba. Někdo je útočník a kdekoliv jinde hrát odmítá, ona je obětavá pro tým.
Už jste nakousla, že jste prožily první rok pod křídly Slovácka. Byl to dobrý krok?
Určitě. Sama jsem řekla, že bylo potřeba přežít krizi, ve které teď celý klub byl. Kdyby zůstal stávající majitel, uvažovali bychom nad přechodem jinam. V úterý jsem měla schůzku s novými představiteli klubu a mám z ní tak dobrý pocit, že se ohromně těším na novou sezonu. A pokud se všechno podaří, přivedeme posily, tak se netajím tím, že budeme hrát o titul.
Na čem přesně jste se s představiteli Slovácka dohodli?
Na základních podmínkách, které nám už sliboval pan Řezník, ale vůbec je nedodržel. Jsem moc ráda, že dluhy vůči holkám, které po něm zůstaly, by měly být splaceny, což mě velice mile překvapilo. Do budoucna by všechno mělo fungovat přesně tak, jak jsem čekala.
Nový majitel klubu Zdeněk Zemek navíc přiznal, že jeho desetiletá dcera fotbal sama hraje. To vám může pomoct.
Při setkání s panem Zemkem jsem se ptala, kdy přijde na trénink, ale zatím si jen kope s tátou na hřišti. Ale mám výbornou zprávu pro všechny zájemkyně o fotbal. Letos nastartujeme žákovské týmy a věřím, že dcera pana Zemka bude brzy součástí toho týmu. A navíc velké lákadlo: trenérkou týmu bude Julie.
Celou sezonu kromě snad tří zápasů jste odehrály na umělé trávě v Kunovicích. To asi není šťastné řešení, že?
To byl jeden z bodů, který jsme rozebírali, a protože Širůch ve Starém Městě bude hodně obsazený mládežnickými týmy Slovácka, měly bychom pro zápasy využívat trávník v Otrokovicích s tím, že atraktivní zápasy by se hrály ve Starém Městě nebo Uherském Hradišti. Ale je to ještě v jednání.
Rozpočet běžných fotbalových klubů v první lize mužů je mezi 40 a 80 miliony korun. S jakou částkou si musíte vystačit vy?
Je to absolutně nesrovnatelná částka. Ale když si vezmu rozpočet z doby, kdy jsem začínala hrát já, a současný standard, tak podpora ženského fotbalu obrovsky roste.
Ale Sparta má asi pořád úplně jiné ekonomické možnosti než vy, ne?
Ano, ale je to i tím, že má mnohem víc ženských celků. Samozřejmě, že ve Spartě jsou hráčky polo-profesionálkami, takže i na platy musí Sparta vynakládat peníze.
Jak to vlastně funguje ve Slovácku? Dostávají hráčky nějaké odměny?
Tuto sezonu bychom měli s nejlepšími hráčkami sepsat neamatérské smlouvy. Mělo by to u nás fungovat podobně jako v ligových mančaftech dorostenců.
Jak se vám daří shánět sponzory?
Bývalý předseda klubu pan Kvapil, který se teď stará o ženskou složku ve Slovácku, má některé sponzory předjednané, do minulé sezony vložil i spoustu svých peněz. A i my sami se snažíme shánět finance. Já mám zrovna v pátek schůzku, kde se mi snad podaří sehnat nějaké peníze. To je i vize celého klubu: budeme vás podporovat, ale musíte být i vy aktivní a snažit se přinést nějaké peníze do klubu.
Roste poslední dobou prestiž ženské ligy a ženského fotbalu v Česku?
Teď to jde jednoznačně správným směrem a velice dobrým impulsem byla i změna vedení ženského fotbalu. Svaz to vzal za správný konec a snaží se nás přibližovat mužskému fotbalu. Hlavně začíná vznikat systém, který tady dosud moc chyběl. A velice dobrým krokem je blížící se povinnost, že ligové kluby budou muset mít i svůj ženský tým. Proto teď třeba Ředice jdou pod Pardubice, Krásná Studánka pod Liberec. Hodně to pomůže v podmínkách k tréninku, všechno je najednou prestižnější. Už to není jako někde na vsi.
Vy jste velkým průkopníkem ženského fotbalu v Česku, pro inspiraci hodně cestujete po zahraničních seminářích.
Zrovna v pondělí odlétám na měsíc do Ameriky, kde navštívím několik fotbalových kempů. Člověk se potřebuje neustále vzdělávat, poznávat, nedělat jen to, co už umí, ale dávat do toho pořád něco nového.
Jak se vůbec prosazují vaše hráčky do reprezentace?
V českém výběru jsou Danielová a Hoferková, Strožová je ve slovenském.
Plánovala jste přivést do týmu další Američanky. Kolik jich bude?
Měla by to být defenzivní hráčka, ale já ji neberu kvůli konkrétnímu postu, ale jako posilu pro tým. Telefonicky jsem mluvila s ní i s její trenérkou.
Jak jste ji našla?
V Portugalsku na semináři jsem se seznámila se spoustou trenérů, z nichž někteří dorazili přímo k nám do klubu, pomáhali mi s trénováním, chtěli poznat, jak to v České republice funguje. A jeden z nich mi tu hráčku doporučil.
A ještě někdo do týmu přibude?
Ano, ještě přivedeme druhou brankářku, protože tento post nás letos docela trápil. A taky univerzální hráčku z jiného prvoligového klubu. Ještě ale jejich příchody nejsou podepsané.
 JEŠTĚ VÍCE RADOSTI. Letošní sezona fotbalistek Slovácka sice byla úspěšná, ta příští by ale měla nabídnout další důvody k oslavám. Na závěr snad i mistrovským. |
