Přitom stále ještě hraje profesionální fotbal. V druholigové Dukle Praha je dokonce nejlepším podzimním střelcem. A nejlepší byl i tentokrát. Vstřelil gól, pomohl porazit Spartu 6:4 a po zápase byl vyhlášen nejlepším hráčem Slavie.
V silvestrovském derby jste nastoupil poprvé. Jak se vám nová zkušenost líbila?
Jsem strašně rád, že jsem si mohl zahrát. Na druhou stranu mi to ale připomnělo, že už mi bylo pětatřicet. Z tohohle pohledu to bylo trošku smutné. Ale na to jsem se psychicky připravoval už od září.
Takže už se cítíte starý?
Právě že ne! Proto se podobných akcí starších pánů ještě nechci moc účastnit. V téhle společnosti to pro mě ale byla čest.
Vyptával jste se před zápasem, jak to probíhá?
Něco jsem slyšel od kluků. Věděl jsem, že je tu pár hráčů, co to berou dost prestižně. A to se také potvrdilo, bylo to dost vyhecované. Ale s tím jsem problém neměl, i když jsem si nejdřív myslel, že to bude pohodový zápas.
Jaké to bylo znovu obléct slávistický dres?
Moc hezké. A pevně věřím, že to nebylo naposled.
Jako jeden z mála se ještě fotbalem živíte. Měl jste oproti ostatním výhodu?
Cítil jsem, že na mě ostatní trošku spoléhají. Pořád mi říkali, běž tam a běhej. Takže ve fyzičce jsem asi výhodu trochu měl. Jinak je ovšem vidět, že to všichni mají pořád ještě v noze. Nějaký zásadní rozdíl mezi námi nebyl.
