Kvůli svému koníčku zbankrotoval. Stačilo mít finanční rezervu

Potřeba finančního polštáře je dnes aktuálnější než kdy jindy. Jaká by měla být naše rezerva? A kam ji uložit? Zmapovali jsme aktuální nabídku spořicích účtů. Příběh klienta Poradny při finanční tísni ukazuje, jak se dá náhle dostat do dluhů, až k osobnímu bankrotu.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pan Pavel se léta věnuje modelářství, na svůj koníček měl čas i peníze. Když ovšem před časem pyšně předváděl nový model letadla, ten nepřistál na plánovaném místě, ale na kapotě cizího automobilu. Škodu bylo potřeba uhradit. Nepříjemná patálie, ale nic co by se nedalo vyřešit. Jenže ve stejnou dobu přišlo do schránky vyúčtování energií a faktura za nedoplatky. Autu, které pan Pavel potřebuje na cesty do práce, se vysypala převodovka a soud zvýšil výživné na jeho dítě. A aby nebylo málo, zaměstnavatel omezil práci a snížil se příjem.

Všechny Pavlovy peníze vždy padly na provoz domácnosti, auta a modelařinu, žádnou finanční rezervu neměl. Ani rodiče mu nebyli schopni pomoci a tak přišel úvěr. Jenže ten se musel splácet a práce bylo pořád méně. Tak přišel další úvěr a pak ještě další, a za tři měsíce měl pan Pavel několik úvěrů v prodlení. Obrátil se na Poradnu při finanční tísni a po zvážení všech okolností vstoupil do oddlužení – osobního bankrotu.

Jak už jistě tušíte, poučení je jednoznačné. „Pokud nemáme bokem ani tisícovku, může nás dostat do kolen skoro všechno: nedoplatek za energie, okamžitý výdaj za pokutu, rozbitá pračka či lednička a samozřejmě jakýkoli výpadek příjmu,“ varuje ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Právě výpadek příjmu je dnes častým problémem. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank téměř čtyři z deseti Čechů pocítili dopad pandemie na své příjmy, o zaměstnání v době krize přišlo 7 procent dotazovaných. Přitom pouze třetina účastníků průzkumu má finanční rezervu na déle než 4 měsíce, čtvrtina na 2-3 měsíce a 42 % na méně než 1 měsíc.

Jak na finanční polštář

• Vytvoření rezervy je základní součástí každého finančního plánu.
• Mít peníze „bokem“ je důležité pro nenadálé výdaje či výpadek příjmů.
• Rezerva by měla pokrýt běžné výdaje domácnosti na minimálně 3 měsíce, případně nenadálý výdaj (například rozbitý domácí spotřebič nebo porouchané auto).
• Vlastní zdroje jsou vždy lepší než půjčka.
• Pro rizika, na které nám nestačí rezerva, je dobré si sjednat kvalitní pojištění.
• Získejte přehled o příjmech a výdajích. Klasicky metodou „tužka a papír“ nebo pomocí některé chytré aplikace – řadu z nich lze v základní verzi stáhnout zdarma a účinně pomáhají monitorovat pohyby na účtu.
• Najděte výdaje, které je možné alespoň krátkodobě omezit, aniž by to mělo nějaké vážnější následky. Paradoxně v dnešní době utrácí mnoho lidí výrazně méně, což může vést k zamyšlení, zda jsou některé výdaje skutečně nezbytné.
• Na rezervu odkládejte pokud možno pravidelně, měsíčně, i nižší částky.
• Když budete schopní odložit měsíčně pár set či tisíc korun na finanční rezervu, proč v tom nepokračovat, začít investovat a nechat tak peníze vydělávat?
• Pokud mnoho peněz nemáte, můžete používat i metodu „hrníčků a obálek“. Pro uložení pohotovostní rezervy je vhodné uvažovat o spořicích účtech.

Zdroj: Dušan Šídlo, analytik společnosti Broker Trust

„Lidé si dnes uvědomují, že rezervu podcenili a nemysleli na ni. Bohužel velká část lidí si nedávala žádné peníze stranou, ani na běžném nebo spořícím účtu, ani v hotovosti. Teď, když není z čeho brát, přišla chvilka pravdy a čas na radikální změny,“ míní David Šmejkal.

Jeho názor potvrzuje další průzkum pro Komerční banku. Z něj vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů chtějí výrazně změnit své spořicí návyky. Na otázku „Motivuje vás koronavirová epidemie k tomu, abyste v budoucnu měli větší finanční rezervy pro nenadálé situace?“ odpovědělo 38 % respondentů, že si chce vytvořit alespoň tříměsíční finanční polštář, zhruba pětina dotázaných půlroční a roční 15 procent účastníků průzkumu.

Finanční rezerva ideálně na 6 měsíců

Všechny oslovené banky i finanční poradci se shodují na tom, že finanční rezerva by měla pokrýt běžné výdaje domácnosti minimálně na tři měsíce. „Vyšší finanční rezervu by měli mít ti, kdo jsou zadlužení, mají děti, těžko by hledali nové zaměstnání nebo jde o osoby samostatně výdělečně činné, které si neplatí nemocenské pojištění. V životě se často stává, že špatné zprávy chodí pohromadě a například kombinace ztráty práce a nemoci může vést k nemalým finančním potížím,“ upozorňuje analytik společnosti Broker Trust Dušan Šídlo.

Ideální je tedy období šesti měsíců. „Finanční polštář by měl sloužit k tomu, aby nám poskytl dostatečnou oporu a umožnil nám zorientovat se, změnit úhel pohledu, rozhlédnout se po nové práci, zhodnotit možnosti dalšího řešení, anebo prostě jenom přečkat nějaké období. Za půl roku jsme zpravidla schopni se s jakoukoli novou situací vyrovnat a činit další rozhodnutí a kroky bez zbytečného tlaku a stresu,“ říká vedoucí projektů finančního vzdělávání České bankovní asociace Helena Brychová.

A ideální je podle ní posílat alespoň malou část peněz každý měsíc na běžný či spořicí účet. „Na spořicím účtu jsou peníze úročeny více než na běžném účtu, jsou stále rychle k dispozici v případě nenadálé události, ale přitom odděleny od peněz na běžné výdaje, takže nehrozí, že se rozutečou impulzivními nákupy,“ doporučuje Radek Sedlář z ING bank. „Disciplínu je ovšem potřeba mít nejen při tvorbě rezerv, ale také při jejich rozpouštění. Každý by si měl dopředu stanovit jasná pravidla, za kterých na rezervy sáhne a jak je bude čerpat,“ navazuje Přemysl Valouch z Expobank.

A že nemáte z čeho rezervu tvořit? „Současná situace většině z nás předvedla, že to, co jsme považovali za zcela neměnnou součást našich životů, jsme najednou ztratili. A dost možná jsme si tak mohli všimnout, že každodenní zastávka v potravinách nebo drogérii není zas až takovou nutností, natožpak jiné nákupy či potřeba objednat si pití nebo něco na zub prakticky na každém kroku,“ podotýká Helena Brychová.

Právě na drobnosti se můžeme při snaze o úspory zaměřit nejdříve. Často si ani neuvědomujeme, za co všechno utrácíme, takže je dobré udělat si nejprve přehled a zaznamenat si, kolik a za co vydáváme, a samozřejmě také kolik peněz dostáváme. „Pokud se nám již při sestavení přehledu ukáže, že si každý měsíc musíme půjčit, anebo vyjdeme opravdu jen tak tak, je nejvyšší čas provést v domácím rozpočtu razantnější změny,“ shrnuje Helena Brychová.

Přehled spořicích účtů (pro výši vkladu do 300 000 Kč)

Banka	Účet	Úrok p.a.	Poznámka
Air bank	Spořicí účet	0,8 %	Pro vklady do 200 000 Kč, nad tuto částku 0,2%.
Creditas	Spořicí účet plus	1,0 %
Česká spořitelna	Spořicí účet	0,2 %	Pro vklady do 200 000 Kč, nad tuto částku 0,01 %.
ČSOB a Poštovní spořitelna	Spoření s bonusem	0,5 %
	spořicí účet Duo Profit	2 %	Podmínkou je investice do podílových fondů ve stejné výši jako vklad na spořicím účtu.
Equa bank	Spořicí účet HIT	0,2 % plus bonus 0,8 %	Podmínkou pro získání bonusu jsou 3 platby kartou měsíčně.
Expobank	Neo účet	1,6 %	Jde o běžný účet, noví klienti mají sazbu 0,65 %, od 16. června bude sazba 0,65 % pro všechny.
Fio banka	Spořicí účet	0,15 - 0,20 %
Hello bank	Hello spoření	1,0 %
ING bank	ING Konto	1 %
Komerční banka	Spořící konto Bonus	0,15 %	Bonus za investování do fondů 0,30 %.
mBank	mSpoření	1,2%	Pro vklady do 100 000 Kč.
Moneta Money Bank	Spořicí účet	1,5 %
Raiffeisenbank	Spořicí účet eKonto XL	1,25 %	Sazba do 150 000 Kč, podmínkou aktivní využívání účtu.
Sberbank	Fér spoření plus	1,0 - 1,2 %
Trinity Bank	Spořicí účet Výhoda+	0,92 %
UniCredit Bank	Spořící účet Prima	0, 05 %

Zdroj: Banky