ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Potyčky s Íránem se na cenách benzinu teprve projeví. Prudký nárůst nehrozí

  • 18
Smrt íránského generála Sulejmáního a s ní spojené rozbroje na Blízkém východě zatím neměly vliv na ceny pohonných hmot u nás ani ve světě. Konflikt mezi Spojenými Státy a Íránem bude mít dopad na motoristy teprve v příštích dvou až třech týdnech, shodují se analytici. Extrémního zdražení se však řidiči bát nemusejí.

„Mezi cenou ropy a cenou pohonných hmot je přibližně dvou až třítýdenní zpoždění, takže zdražování kvůli zabití generála Sulejmáního se projeví teprve příští týden,“ vysvětluje investiční manažer společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Podobný názor má Martin Krištoff, hlavní analytik CFD World. „Pokud by v následujících dnech ceny benzinu v Česku rostly, nemohla by být skutečnou příčinou íránská krize. V případě, že by situace ještě více eskalovala, do cen benzínu se to promítne až s časovým odstupem několika týdnů,“ řekl serveru iDNES.cz.

Fotogalerie

S cenami spíše zahýbe OPEC a produkce z břidlic

Ceny pohonných hmot rostly prakticky celý prosinec a od začátku roku zdražily o třicet haléřů za litr. Pokud tedy v posledních dnech docházelo k navyšování cen, konflikt mezi Spojenými státy a Íránem to nezapříčinil.

Dlouhodobými faktory na trhu černého zlata je na jedné straně omezení těžby Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), na druhé potom zvýšení produkce břidlicových těžařů v USA.

Spojené státy se za posledních deset let staly největším světovým producentem ropy a zemního plynu. Na dovozu těchto surovin už nejsou závislé tak jako před lety. V roce 2018 produkovaly patnáct milionů barelů denně. Podle Tomčiaka toto číslo ještě poroste. Naproti tomu Írán produkuje dva miliony ropy denně. 

Na důsledky politických potyček je připraven i evropský trh s ropou. „Kdyby celá íránská produkce ropy vypadla kvůli válce, OPEC by mohl zrušit těžební limit a v klidu by celou produkci Íránu nahradil,“ vysvětluje Tomčiak.

Břidlicová těžba stabilizovala trh

Ropný kartel navíc udržuje poměrně velké zásoby. „Kdyby došlo k výpadku produkce, tak se bude čerpat z rezerv,“ říká analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Jako druhou pojistku uvádí břidlicové těžaře. „Jestliže cena ropy stoupne nad 70 dolarů za barel, břidliční těžaři zaplaví americký trh. Tím by cenu zase snížili,“ vysvětluje Pfeiler.

Podle Tomčiaka může benzín a nafta zdražit do konce ledna o dvacet až třicet haléřů. Pfeiler uvádí maximálně korunu. „Jestli Spojené státy a Írán dokážou vzniklé napětí uklidnit, nemusí dojít k žádnému dopadu na ceny pro konečné spotřebitele,“ uzavírá Martin Krištoff.

„Myslím, že kdyby se taková roztržka mezi USA a Íránem stala před dvaceti, nebo i jen před deseti lety, dopad na ropné trhy by byl větší, protože to bylo ještě před břidličnou revolucí,“ řekl pro britský The Guardian analytik Stewart Glickman ze společnosti CFRA Research.

Před dvaceti lety Spojené státy dovážely z oblasti Perského zálivu asi 2,4 milionu barelů ropy denně, zatímco v současné době to je kolem 700 tisíc barelů denně. I přesto může dojít k situaci, kdy se roztržka s Íránem na americkém hospodářství projeví.

Odborníci připomínají, že ropa je nejdůležitější světovou komoditou a že její ceny ve Spojených státech a ve světě se navzájem ovlivňují. Některé americké rafinerie se nadto neobejdou bez určitého typu ropy, který se v USA netěží, takže zcela nezávislé na dovozu ropy Spojené státy nejsou.

Daně

Přiznání za zdaňovací období 2019 je nezbytné podat do 1. dubna 2020. Ke snadnému vyplnění využijte interaktivní formulář daňového přiznání.