Studie britských vědců ukázala, že nástupem do zaměstnání (z nezaměstnanosti či mateřské dovolené) klesá riziko, že by se u lidí objevily psychické problémy. A to až o 30 procent. Pozitivní vliv zaměstnání na duševní zdraví je však limitován osmi pracovními hodinami týdně. Vědci nenašli žádný důkaz toho, že by delší pracovní doba k blahobytu lidí nějakým způsobem přispívala.
Optimální „dávku“ práce pro duševní klid tak stanovili na jeden pracovní den týdně. „Doporučenou dávku, díky níž bychom se měli cítit dobře, známe téměř u všeho, od vitaminu C až po spánek. Tohle je však poprvé, kdy se někdo zabývá doporučenou dávkou práce,“ řekl deníku The Telegraph sociolog Brendan Burchell, který patří mezi autory studie.
Méně stresu a vyhoření. Firmy zkoušejí čtyřdenní pracovní týden |
„Víme, že nezaměstnanost často psychice neprospívá, působí totiž negativně na identitu či postavení jedince. Nyní máme představu o tom, jaký objem práce je nutný k získání psychologicko-sociálních výhod zaměstnanosti. A vůbec to není mnoho,“ uvedl Burchell.
Vědci svůj výzkum prováděli s ohledem na nastupující automatizaci či umělou inteligenci, které by v budoucnu mohly lidem značné množství práce ušetřit. Pro účely studie využili data z průzkumu, jehož se v letech 2009 až 2018 zúčastnilo přes 70 tisíc Britů. Výsledek pak publikovali v odborném časopise Social Science & Medicine.
Dvě hodiny práce denně
Výzkumníci rovněž načrtli několik způsobů, jakými by se mohl pracovní týden v budoucnu zkrátit. Zmiňují například „pětidenní víkendy“, pracovní dobu dvě hodiny denně nebo zvýšení objemu dovolené v rámci jednoho roku z jednotek týdnů na celé měsíce.
Zaměstnancům se nedostává uznání. O lepší pracovní podmínky si neumí říct |
„Složitost pracovních úkonů spojená s vysokými nároky na zaměstnance, nespravedlivým finančním ohodnocením či nejistotou pracovního místa může být pro duševní zdraví jedince stejně škodlivá jako nezaměstnanost,“ citovala agentura Bloomberg Jeda Boardmana z britské profesní organizace psychiatrů RCPCH (Royal College of Psychiatrists).
Studie podle Boardmana potvrzuje výsledky dosavadního výzkumu v této oblasti a naznačuje, že zkrácení pracovní doby může mít na psychiku lidí pozitivní vliv.
Čtyřdenní pracovní týden
Debata o možném zkrácení pracovního týdne se ve Velké Británii vede dlouhodobě. Minulý měsíc tamní think-tank Autonomy zabývající se touto problematikou navrhl výrazné omezení pracovní doby za účelem boje s klimatickou změnou, poznamenal deník The Independent.
Méně peněz a víc stresu. Firmy cupují nápady na kratší pracovní týden |
Britský stínový kancléř John McDonnell zase prosazuje, aby jeho labouristická strana šla do příštích voleb s příslibem zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Ten představuje dlouhodobý cíl tamních odborů.
Například britský miliardář Richard Branson by se však nebál zajít ještě dál. Podle něj v dnešním době není důvod pro to, aby lidé trávili tolik času v práci. „Spousta lidí by ocenila třídenní nebo dokonce čtyřdenní víkendy,“ řekl miliardář serveru americké stanice CNBC. V jedné ze svých knih Branson uvedl, že „zábava je jednou z nejdůležitějších a často podceňovaných složek každého úspěšného podniku“.
