Vyplývá to z výsledků průzkumu, který provedla společnost Factum Invenio pro Českou pojišťovnu.
Češi mají velmi dobré povědomí jen o těch nařízeních EU, která mají bezprostřední dopad na jejich každodenní život. Například ustanovení předepisující velikost klecí pro slepice v drůbežárnách zaregistrovalo 91 % obyvatel Česka, a to pouze proto, že bezprostředně poté poměrně dramaticky zdražila vejce.
Také povinný přechod na úsporné žárovky nebo omezení kouření ve veřejných prostorách zaznamenala většina lidí. Oproti tomu směrnice EU, které nijak neomezují osobní svobodu a nezdražují zboží denní spotřeby, už Češi tolik neregistrují. Příkladem je nařízení, jež od prosince letošního roku přikazuje sjednotit sazby pojištění pro muže a ženy. O tom ví jen čtvrtina Čechů a jen 13 % si ho pak spojuje s EU.
Nařízení, které mělo zabránit diskriminaci žen, paradoxně povede jen k tomu, že ženy zaplatí za pojištění mnohem více než dosud. Jelikož je u nich riziko náhlého úmrtí nižší, byly dosud zvýhodněny.
Z průzkumu je patrné, že si české ženy tento nepříjemný důsledek rozhodnutí EU evidentně neuvědomují. Téměř polovina žen (46 %) totiž vyjádřila sjednoceným sazbám pojištění žen a mužů podporu.
Těla se nesmějí pohřbívat do země
Evropská unie vydává tolik směrnic a nařízení, že některé Čechy už nepřekvapí ani naprosto absurdní a smyšlená opatření, jež ve skutečnosti vůbec neexistují. Průzkum tak například ukázal, že čtyři procenta Čechů jsou přesvědčena o existenci zákazu pohřbívání těl do země vzhledem k možným negativním dopadům na životní prostředí. Dvě procenta respondentů pak z toho viní právě nařízení EU.
Negativně vnímají Češi ta nařízení, která přinášejí zdražení nebo zásah do tradic. K ekologickým změnám pak mají Češi spíše ambivalentní postoj: 35 až 40 % oslovených to považuje za změnu k lepšímu, třetina respondentů pak za změnu k horšímu.
