Jasno bylo už v průběhu hlasování, kdy pro dohodu hlasoval už 151. poslanec ze třísetčlenného parlamentu. Premiér Alexis Tsipras dohodu nakonec prosadil s pomocí opozice (jeho SYRIZA má 149 madátů), jelikož část krajně levicového křídla dohodu odmítá, mimo jiné někdejší ministr financí Janis Varufakis.
Začátek hlasování se přitom odbojná část poslanců vládní SYRIZY snažila oddálit. I proto chce Tsipras podle nejmenovaného vládního představitele možná už na konci příštího týdne požádat parlament o důvěru. Pokud ji nezíská, může to znamenat předčasné volby.
Tsipras se v parlamentu opírá celkem o 162 hlasů, vedle poslanců SYRIZY jsou to ještě zákonodárci z hnutí Nezávislí Řekové (ANEL). Možné hlasování o důvěře by se podle agentury Reuters mělo konat po 20. srpnu, což je termín, do kterého Řecko musí uhradit splátku Evropské centrální bance (ECB).
Premiér, který souhlas parlamentu očekával těsně před hlasováním, prohlásil, že předlužená země jinou možnost než přijmout v pořadí již třetí záchranný program nemá, neboť návrat k drachmě by byl sebevražedným rozhodnutím.
O podobě a objemu pomoci se ještě rozhodne
Přijetí dohody znamená, že Řecko se zřejmě vyhne další překlenovací půjčce od Evropské unie, než bude možné na základě přijaté dohody čerpat dlouhodobou finanční pomoc. O její podobě a objemu budou ještě v pátek odpoledne jednat v Bruselu ministři financí zemí platících eurem. Pokud by řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos na jednání přijel bez schválené dohody, řešili by ministři zcela jistě zejména krátkodobé financování Řecka.
Pokud v Bruselu dohoda o třetím programu finanční pomoci nebude rychle uzavřena, navrhuje podle zdrojů Reuters Evropská komise překlenovací úvěr 6,04 miliardy eur. Zhruba 4,4 miliardy by byly určeny ke splátce dluhů, zbytek by byl použit k tomu, aby unijní státy s národními měnami, tedy i Česká republika, nemusely za půjčku ručit. Reuters v pátek uvedl, že Evropská komise již k poskytnutí překlenovacího úvěru učinila patřičná opatření.
V případě nutnosti další překlenovací půjčky byl ve hře starší celounijní Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za peníze z EFSM ručí všechny členské státy, tedy i Česká republika. Dlouhodobá pomoc bude financována z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je nástrojem eurozóny.
Atény možnost překlenovacího úvěru letos v létě už jednou využily. V červenci získaly krátkodobý překlenovací úvěr 7,16 miliardy eur z EFSM. Řecko tak mohlo uhradit dřívější splátky ECB a MMF.
Noční jednání a odboj ve vlastní straně
Řecký ministerský předseda prohlásil, že dojednání dohody s věřiteli nelituje, dodal také, že k takzvanému Grexitu, tedy odchodu země z eurozóny, neměl mandát. Samotné jmenovité hlasování zákonodárců zabralo asi hodinu.
Někdejší ministr financí Varufakis prohlásil, že pro dohodu nemůže zvednout ruku, vládu prý ale chce podpořit. Nicméně hlasoval proti balíčku. Podle listu The Guardian těsně před hlasováním nabídl, že se vzdá poslaneckého mandátu, aby jeho místo mohl získat náhradník, který by hlasoval s vládou. Varufakis již v červenci první sadu úsporných reforem odmítl, druhou podpořil.
Premiér před hlasováním varoval poslance, že dohodu je nutné přijmout v pátek, jinak Řecko nedostane peníze, aby mohlo příští týden uhradit splátku dluhu ECB. Nejpozději do čtvrtka musejí Atény poslat ECB 3,2 miliardy eur (86,5 miliardy korun).
Dohodu počítající s dalším zvýšením daní a omezením sociálních výdajů schválil ve čtvrtek finanční výbor parlamentu a média předpokládala několikahodinové jednání pléna, které skončilo nedlouho po půlnoci. Levicové křídlo vládní formace, které odmítá další úsporná opatření, se však postavilo proti přijetí, a samotné debatě tak předcházelo dlouhé procedurální dohadování o tom, jak dlouho může debata trvat. Nakonec samotná rozprava začala až po třetí hodině v noci.
