Většina evropských států přistupuje k nynější energetické krizi velice podobně. Skrze nejrůznější dotace, cenové kontroly, stropy či prostřednictvím nižších daní se snaží redukovat negativní dopady rostoucích nákladů na spotřebitele, a to často i plošným způsobem. Podle Mezinárodního měnového fondu to ale není ta správná cesta. Informoval o tom portál CNBC.
„Vlády nemohou současnou krizi svým spotřebitelům plně kompenzovat. Někteří spotřebitelé by břemeno vyšších cen nést měli. Vlády by tak mohly podpořit tvorbu energetických úspor a postupný odklon od fosilních paliv,“ napsali ve své zprávě zástupci Mezinárodního měnového fondu.
Krátkozraká podpora
Instituce se sídlem v americkém Washingtonu tak Evropu varovala, že plošná podpora prostřednictvím veřejných peněz je krátkozraká a některé vlády bude letos stát odhadem až 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Taková finanční pomoc také nafukuje i poptávku, a tedy dále zvyšuje i ceny.
Místo toho by podle MMF měli tvůrci politik ve státech Evropské unie více přejít k cíleným úlevám, a to konkrétně k cílenější podpoře chudších domácností, které jsou vůči vyšším cenám nejzranitelnější a zároveň jsou nejméně schopné se s nimi vyrovnat.
Zpráva MMF také dodala, že evropské vlády by během současného nárůstu cen měly za určité situace podpořit i jinak životaschopné podniky, a to tehdy, pokud by Evropa čelila úplnému přerušení dodávek plynu z Ruska. Jinak by se ale měly evropské země takové podpoře spíše vyhýbat.
Komentáře MMF přicházejí v době, kdy se jednotlivé evropské země snaží najít způsoby, jak snížit spotřebu energií a závislost na ruské ropě a plynu. V Chorvatsku třeba došlo ke snížení daně z přidané hodnoty u mnohých položek, a to o dvanáct procentních bodů a celkem takové kroky vyšly chorvatské rozpočty prozatím na 4,8 miliardy kun, a tedy asi 16 miliard korun.
K opatřením sáhli také kupříkladu ve Španělsku nebo Portugalsku. Evropská unie těmto státům před časem umožnila na dvanáct měsíců omezit cenu zemního plynu, který je v těchto státech hojně využívaný pro výrobu elektřiny. V úterý pak ve Španělsku vešla v platnost sada opatření, která omezuje vytápění ve veřejných prostorách a reguluje i používání klimatizací.
Energetičtí giganti mezitím nadále těží z vyšších cen, třeba společnost BP v úterý vykázala největší čtvrtletní zisk za posledních 14 let.
