Hrubé domácí výdaje Číny na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2017 téměř půl bilionu amerických dolarů (v přepočtu na tamní kupní sílu). Jediná země, která utratila víc, byly Spojené státy, které do vědy nalily 550 miliard dolarů. Vyplývá to z lednové studie americké Národní vědecké asociace (NSF).
Tento rozdíl v míře investic mezi oběma zeměmi byl nejnižší v historii. Vzhledem k tempu, jakým USA a Čína v posledních letech navyšovaly objem financí na vědu, je pravděpodobné, že Země středu už svého rivala překonala. „Mezi lety 2000 a 2017 rostly americké investice do vědy v průměru o 4,3 procenta ročně. Čínské výdaje ve stejném období vzrostly každý rok o více než 17 procent,” všímá si server Statista.
| Rok | ||
|---|---|---|
| Čína | USA | |
| 2000 | 33,1 | 268,6 |
| 2001 | 38,6 | 279,1 |
| 2002 | 48,1 | 278,4 |
| 2003 | 57,2 | 292,2 |
| 2004 | 70,2 | 303,8 |
| 2005 | 86,8 | 326,2 |
| 2006 | 105,6 | 351,7 |
| 2007 | 124,2 | 378,5 |
| 2008 | 146,1 | 405,4 |
| 2009 | 185,3 | 404,2 |
| 2010 | 213,5 | 408,5 |
| 2011 | 247,8 | 427,1 |
| 2012 | 292,2 | 434,3 |
| 2013 | 334,1 | 454,8 |
| 2014 | 370,6 | 476,5 |
| 2015 | 407,5 | 495,1 |
| 2016 | 451,4 | 516,6 |
| 2017 | 496 | 549 |
| Zdroj: National Science Foundation | ||
V roce 2000 Čína vydala na vědu 33 miliard dolarů, v roce 2017 už to bylo 496 miliard. Výdaje USA se za těchto 17 let zvedly z 269 miliard na 549. Americko-čínský podíl na celosvětových výdajích na výzkum a vývoj tak v roce 2017 dosáhl téměř 50 procent.
„USA mají stále největší podíl na globálním výzkumu a vývoji a udělují největší počet doktorátů. Ostatní národy, zejména Čína, však rychle rozvíjejí své technologické kapacity. Mění se postavení Spojených států ve srovnání s ostatními světovými hráči,” uvádí studie NSF.
V počtu ročně publikovaných vědeckých článků čínští vědci překonávají americké už od roku 2016 a jejich náskok se zvětšuje, vyplývá z prosincových dat NSF. Zatímco v roce 2000 měla Čína na kontě 53 tisíc publikací, v roce 2018 to už bylo téměř 530 tisíc.
| Rok | ||
|---|---|---|
| Čína | USA | |
| 1996 | 33237 | 304804 |
| 1997 | 37084 | 305060 |
| 1998 | 43317 | 298570 |
| 1999 | 45129 | 294477 |
| 2000 | 53064 | 304782 |
| 2001 | 70439 | 305613 |
| 2002 | 74016 | 319308 |
| 2003 | 86912 | 329399 |
| 2004 | 120363 | 353853 |
| 2005 | 165336 | 384573 |
| 2006 | 189949 | 385515 |
| 2007 | 215207 | 391910 |
| 2008 | 249049 | 393979 |
| 2009 | 286372 | 399350 |
| 2010 | 312517 | 408817 |
| 2011 | 326771 | 423959 |
| 2012 | 329015 | 427997 |
| 2013 | 359274 | 429570 |
| 2014 | 390396 | 433192 |
| 2015 | 407975 | 429989 |
| 2016 | 438349 | 427265 |
| 2017 | 473439 | 432216 |
| 2018 | 528263 | 422808 |
| Zdroj: National Science Foundation | ||
Roste také podíl čínských článků zveřejněných v prestižních vědeckých publikacích. Nicméně v hodnocení výzkumu podle tohoto kritéria stále dominují USA. „Čínské publikace vykazují největší specializaci a dopad v oblastech jako je zemědělství, chemie, informační technologie, strojírenství či fyzika,” konstatuje NSF.
