Po očištění o elektrárny vyřazené z provozu se kapacita v čistém vyjádření zvýšila o 29,8 GW. Zbytek světa kapacitu uhelných elektráren o 17,2 GW naopak snížil.
„Překotná expanze uhelných elektráren je spíše než skutečnou potřebou nové kapacity způsobena zájmem elektrárenských firem a místních samospráv co nejvíce zvýšit investiční výdaje,“ uvedl analytik CREA Lauri Myllyvirta.
Čína loni schválila výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 GW, což je třikrát více než předloni. Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW. To je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu.
Čína si loni vysloužila pochvalu, když prezident Si Ťin-pchin oznámil, že země chce být do roku 2060 takzvaně uhlíkově neutrální. Regulátoři se ale od té doby dostali pod palbu kritiky za to, že řádně nekontrolují uhelné elektrárny, které se považují za hlavní zdroj skleníkových plynů, poznamenala agentura Reuters.
