„Určitě si nenecháme ujít nějaký hezký tendr. Nevidím důvod, aby soutěž byla nějak skrytá, motivů na mincích může být i několik,“ řekl Prouza.
Pro definitivní přechod na euro zatím neexistuje pevně určený termín, ministerstvo financí se s ČNB shodlo na pracovním datu 1. ledna 2010.
„Oficiální potvrzení by mělo přijít po volbách od nové vlády,“ řekl Prouza.
Před vstupem do eurozóny čeká Česko splnění maastrichtských kritérií, včetně vstupu do kontrolovaného systému směnných kurzů ERM II.
Zhruba půl roku před přechodem na společnou evropskou měnu se určí i pevný koeficient, podle kterého se koruny přepočítají na euro. Například pro někdejší německou marku byl tento koeficient 1,95583.
„Žádný jiný přepočet nebude dovoleno používat,“ zdůraznil náměstek. Prakticky vzápětí po zveřejnění přepočítacího poměru by obchody měly začít zveřejňovat dvojí ceny, dvojí údaje se objeví i na výplatních páskách či výpisech z účtů.
„Uvádění dvojích cen by mělo fungovat ještě rok až dva po přechodu na euro. Ukázalo se, že je to velmi efektivní způsob proti zvyšování cen,“ dodal Prouza.
Na kontrole cen v obchodech by měla s cenovým odborem ministerstva financí spolupracovat například Česká obchodní inspekce, organizace na ochranu spotřebitele i další sdružení.
Důležité bude i rozhodnutí, jak dlouho bude v oběhu souběžně s eurem i koruna. Podle Tomáše Prouzy je maximální délka tohoto přechodného období dva měsíce. „Zkušenosti ale ukazují, že je to doba příliš dlouhá,“ míní náměstek, který se spíš přiklání k variantě dvou týdnů.
Po stažení koruny z oběhu ji ale bude možné zdarma vyměňovat v bankách.
Většinu kritérií Česko splňuje
Česko ale nebude první z nových členů Evropské unie, kteří euro zavedou. Už v roce 2007 chtějí euro používat Estonsko, Slovinsko a Litva. O rok později tak učiní zřejmě Lotyšsko, Malta a Kypr. Slovensko plánuje přechod na novou měnu v roce 2009. Největší zpoždění naopak hrozí v Polsku a Maďarsku.
Česko podle ministerstva financí ale splňuje většinu hospodářských kritérií pro zavedení společné měny už nyní. V normě jsou ukazatele inflace, úrokových sazeb i veřejného dluhu.
Deficit veřejných financí by se pak měl pod stanovenou tříprocentní hranicí ocitnout v roce 2008. Kritérium stability měnového kurzu pak podle ministerstva nelze zatím vyhodnocovat.
„Ze všech zemí Visegrádské čtyřky splňuje Česko nejvíce maastrichtských kritérií, tedy tři. Slovensko dvě, Polsko jedno a Maďarsko žádné,“ řekl ministr financí Bohuslav Sobotka.
